Prezident Vladimir Putin ve středu zavelel vládě navázat kontakty s „faktickými vládními orgány Abcházije a Jižní Osetie a zahájit s nimi hospodářskou, vědeckou, kulturní, osvětovou a informační spolupráci." Kreml tak činí další krok k těsnějšímu sblížení se separatistickými provinciemi Gruzie obývanými převážně ruskou menšinou.
V březnu Moskva odmítla abcházské a jihoosetské separatisty izolovat v rámci doporučení Společenství nezávislých států (pozn.: pohrobek Sovětského svazu, sdružení většiny postsovětských republik) přerušit styky se všemi separatisty v postsovětských republikách.
Kremlu podle prohlášení ministerstva zahraničí leží na srdci zájmy civilního obyvatelstva trpícího údajně sankcemi a osud Rusů žijících na území odštěpeneckých regionů.
Gruzie dnes krok Moskvy posoudila jako porušení mezinárodního práva a vyzvala Rusko, aby vzalo zpět všechna svá rozhodnutí, jež porušují gruzínskou suverenitu. Současně požádala o naléhavé svolání Rady bezpečnosti OSN, která by jednání Moskvy posoudila. "Je to pokus legalizovat anexi dvou gruzínských regionů," prohlásil šéf gruzínské diplomacie David Bakradze.
Plíživá anexe
V prohlášení ruského ministerstva zahraničí se ale ani slovem nezmiňuje, že by Rusko oba regiony usilující o nezávislost na Gruzii uznalo.
Podle diplomatů je to nepravděpodobné, protože Moskva se bojí dominového separatistického efektu uvnitř vlastní země. "Naše kroky vůči Abcházii a Jižní Osetii neznamenají, že by si Rusko vybralo konfrontaci s Gruzií," uvádí se v ruském prohlášení.
Moskva už několik let udílí abcházským a osetinským Rusům občanství federace, byť se narodili v Gruzii. Výsledkem je, že většina obyvatel Abcházie a Jižní Osetie, formálně gruzínských provincií, má ruské občanství.
Ruští milionáři už několik let skupují nemovistosti v turisticky atraktivních oblastech na Černém moři. Gruzínci hovoří o faktické anexi.
Odveta za Kosovo, nebo přetahovaná s NATO?
Moskva neskrývala, že uznání Kosova západními státy může být precedentním pro uznání nezávilsosti separatistických provincií Gruzie, kam se hodlá v budoucnu rozšiřovat Severoatlantická aliance.
Vůdci obou samozvaných republik v neděli odmítli nabídku gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho na spolupráci. Výměnou za uznání svrchovanosti Tbilisi jim Saakašvili nabízel funkce viceprezidentů, právo veta ve všech věcech týkajících se provincií a úplně volnou ruku v hospodářství.
Abcházie a Jižní Osetie vyhlásily nezávislost počátkem 90. let údajně z obav před gruzínským nacionalismem. Moskva je podporovala politicky i vojensky. Tbilisi v důsledku toho nikdy nezískalo plnou kontrolu nad provinciemi zpět.
Násilné konflikty si v devadesátých letech vyžádaly desetitisíce obětí a statisíce uprchlíků. Počátek konfliktu se datuje do dob vzniku Sovětského svazu (1917) a anexe Gruzie (1921). Nesnadno řešitelným jej pak učinila bolševická národnostní a přesídlovací politika po druhé světové válce.
Foto: Reuters, Profimedia
