Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal novelu zákona o ústavním soudu, která umožňuje Rusku neplnit rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a dalších mezinárodních soudů, pokud ústavní soud shledá, že odporují ruské ústavě. V reakci na nový zákon generální tajemník Rady Evropy upozornil Moskvu na její závazek dodržovat rozsudky štrasburského soudu. Řešení by však podle něj mělo být možné.
"Kompatibilita štrasburských rozsudků s ústavami se zkoumala v některých zemích, v Německu, Itálii či Rakousku," připomněl Thorbjörn Jagland a dodal, že tyto země "dosud byly vždy schopny najít řešení v souladu s úmluvou", a "to by mělo být možné v Rusku také".
Předlohu počátkem prosince schválili poslanci Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, a pak následoval souhlas senátorů z Rady federace.
Podle zákona má ruský ústavní soud na žádost prezidenta či vlády rozhodovat o tom, zda je možné splnit rozsudek mezinárodního orgánu pro ochranu lidských práv a svobod.
Ruská ústava má při tom "vyšší právní platnost" a "nezpochybnitelnou prioritu", uvedl jeden z autorů zákona, předseda sněmovního výboru pro ústavní právo Vladimir Pligin.
Nové ustanovení podle něj nijak nepoškodí investice či ochranu soukromého vlastnictví v Rusku. Případy, kdy o souladu mezinárodního verdiktu s ruskou ústavou bude rozhodovat ústavní soud, budou prý zcela ojedinělé.
Naopak podle opozičního poslance Dmitrije Gudkova předloha umožní libovůli při uznávání verdiktů mezinárodních soudů, a tak omezí práva ruských občanů, kteří patří k nejčastějším stěžovatelům ve Štrasburku. Schválení zákona podle něj také povede k odchodu zahraničních investorů z Ruska.
Navrhovatelé se netajili tím, že nová právní úprava má zajistit "právní svrchovanost Ruské federace" a pomoci "čelit tendenčním rozsudkům" vymáhajícím od Ruska vysoké kompenzace ze státního rozpočtu.
Rusko podepsalo evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1996. Její ratifikací Moskva uznala jurisdikci štrasburského soudu a zavázala se plnit jeho rozhodnutí.
Štrasburský soud loni Moskvě nařídil zaplatit 1,9 miliardy eur (asi 51 miliard korun) akcionářům někdejší největší ropné společnosti Jukos, kterou stát po uvěznění ropného magnáta a oponenta Kremlu Michaila Chodorkovského zničil. Rusko se odvolalo, ale odvolání bylo zamítnuto. Ruské ministerstvo spravedlnosti pak prohlásilo, že další kroky Moskvy budou vycházet ze suverénních zájmů Ruska a z ruské ústavy.
Moskva také odmítá verdikt arbitrážního soudu v nizozemském Haagu, který loni v červenci nařídil Moskvě vyplatit akcionářům za vyvlastnění ropné společnosti Jukos padesát miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun). Podle verdiktu úředníci podřízení prezidentu Putinovi zmanipulovali právní systém s cílem nechat firmu zbankrotovat. Putin dal ale následně na vědomí, že Rusko jurisdikci haagského soudu neuznává.
