Ceny ropy okolo pětačtyřiceti dolarů za barel? Katastrofa pro ruské plánovače. Moskva totiž počítala v rozpočtech s dolary sedmdesáti. Investoři znepokojení válkou v Gruzii a finanční krizí se drží zpátky a Rusové již začali skupovat šperky a dolary. Přežijí odvážné zbrojní plány Kremlu světovou krizi?
Jak finanční krize pomalu sune svá chapadla po celém světě, také nad Ruskem se stahují mraky. Rusové ve středních letech cítí povědomé mrazení. Všichni si totiž živě pamatují dva předchozí ekonomické krachy, které ožebračily miliony lidí.
Hyperinflaci po rozpadu Sovětského svazu a jelcinovské zmatky nikdo znovu zažít nechce.
Strach je patrný. Občané největší země světa v říjnu podle agentury Bloomberg vybrali ze svých účtů 355 
miliard rublů (260 miliard korun). Je to šest procent všech vkladů a také nejvíce od doby, kdy centrální banka začala tyto údaje zveřejňovat.
Tlak na devalvaci rublu roste a podle developera Sergeje Polonského, pětadvacátého nejbohatšího Rusa, se nyní vyplatí nakupovat pozemky a nemovitosti. „V poslední době naši klienti nakupují nemovitosti ne, aby v nich žili, ale aby zajistili své investice. Nikdo nechce zůstat s rukama plnýma bezcenných kousků papíru," prohlásil Polonský, jenž staví nejvyšší moskevský mrakodrap.
I vzkvétající střední třída by nerada zůstala s příliš mnoha rubly na kontě. Své peníze tak ukládá do mnoha věcí, od elektroniky po šperky. „Je to lepší pocit, když něco vlastníte, než když se bojíte o peníze, které jste vydělali. Jestli chcete kožich, tak si ho kupte, nebo auto, či byt," radí v dopise zaměstnancům Evrosetu, největšího řetězce s mobily, předseda představenstva firmy Jevgenij Čičvarkin.
Přežijí zbrojní plány krizi?
Světová krize neohrožuje jen obyčejné Rusy nebo oligarchy, kteří mohou přijít (a přicházejí) o miliony dolarů. Ohroženy jsou i smělé plány samotného Kremlu.
Podle agentury Ria Novosti mají v příštích dvou letech výdaje na obranu Ruské federace dosáhnout 40,5 miliardy dolarů (729 miliard KČ) v roce 2009 a 45,5 miliardy dolarů (819 miliard Kč) v roce následujícím.
V tom však není zahrnuta restrukturalizace a modernizace armády. Zeštíhlení a zefektivnění nepružných vazeb jde ruku v ruce s růstem platů a obnovou zastarávající techniky.
"Rusko se poslední dobou hodně změnilo. Duch téhle země už je jiný než dřív. Veřejnost teď podpoří velkou vojenskou reformu, i kdyby to mělo vést k finančním těžkostem," myslí si penzionovaný generálporučík Genadij Jevcasjev, jenž nyní pracuje jako poradce v nezávislém moskevském think-tanku Centrum PIR. "Hodně věcí, které zamrzly, se teď 
pohnou kupředu."
Post-putinovské Rusko se blíží (nebo už ji překonalo, což závisí na způsobu přepočtů) hranici, kdy bude vydávat na zbrojení stejně peněz jako Sovětský svaz. K současnému rozpočtu je třeba přidat i program v hodnotě 200 miliard dolarů, který má pomoci zastarávajícímu strategickému arzenálu Ruské federace.
Tyto smělé plány a výhledy k zářným zítřkům však blednou, jak se blíží černá mračna světové krize i do Ruska. Otázkou zůstává, zdali se premiér Putin po boku s prezidentem Medveděvem rozhodnou udržet zbrojení, modernizovat armádu a utáhnout občanům opasky, nebo začnou dávat peníze do ekonomických subjektů, jako to dělá západ.
Foto: Profimedia, Reuters, AP
