Reforma ruské armády, která počítá s radikálním snižováním stavů, vyvolává protesty. V Berdsku u Novosibirsku v pondělí demonstrovali místní obyvatelé proti chystanému zrušení elitní 67. brigády speciálních sil. Jak informují dnešní média, demonstranti požadovali nejen zachovat brigádu, ale také ukončit reformu a odvolat jejího autora, ministra obrany Anatolije Serďukova.
Podobný protest se konal na přelomu roku v Irkutsku proti zrušení školy vojenských pilotů. Experti předpovídají, že demonstrace se rozšíří i do dalších míst Ruska.
"Lidé nejsou přesvědčeni o správnosti přijatých rozhodnutí a hlavně nemají pocit, že by reforma brala ohled na jejich zájmy," řekl listu Kommersant analytik Vasilij Zacepin. Na zachování stávajících posádek závisí živobytí mnoha Rusů.
V Berdsku demonstraci svolali opoziční komunisté. Počítali s účastí tisícovky lidí, přišly však jen tři stovky a žádný demonstrant nebyl v uniformě. "Zakázali vojákům zúčastnit se, i když jsme počítali s tím, že přijdou alespoň rodinní příslušníci," vysvětlil jeden z organizátorů demonstrace. Velitelství brigády se zdržuje komentáře.
Elitu nám nechte
Podle městských úřadů chybí byty pro 200 rodin propouštěných vojáků a místní poslanci se obávají, že po nezaměstnaných příslušnících jednotek zvláštního určení s radostí sáhne podsvětí.
Brigáda, podřízená přímo vojenské rozvědce generálního štábu, se těší pověsti jedné z nejlepších jednotek na Sibiři. Účastnila se tažení v Afghánistánu i v Čečensku. Při prvním tažení v Čečensku kryla ústup ruských jednotek z Grozného, přičemž ztratila šest mužů, včetně kapitána Igora Leljucha, který se vyhodil granátem do povětří spolu s čečenskými bojovníky. Vyznamenán byl posmrtně titulem Hrdiny Ruska, podobně jako pět jiných příslušníků jednotky. Při druhém tažení rozvědčíci obklíčili v horách 400 válečníků, čímž si prý vysloužili pověst osobních nepřátel čečenských polních velitelů Šamila Basajeva a Salmana Radujeva.
Ministr obrany Serďukov počítá s tím, že během tří let sníží početní stavy armády na milion mužů ze stávajících 1,13 milionu vojáků, ale hlavně má výrazně klesnout počet důstojníků, na zhruba 150 tisíc z nynějších 450 tisíc. Na polovinu se má zmenšit i generální štáb, jehož kontrolu nad armádou začal ministr omezovat hned poté, co se loni v červnu zbavil předchozího náčelníka Jurije Balujevského.
Reformou k lepší armádě
Až dosud jde většina ruských vojenských výdajů na samo udržování jednotek, složených převážně z povolávaných branců. Podle analytiků bývalého finančního inspektora Serďukova povolal Vladimir Putin do čela resortu hlavně s úkolem zavést pořádek do armádních financí. Cílem reformy je také zvýšit mobilitu a bojeschopnost jednotek po vzoru elitních výsadkářů.
Plány reformy urychlila krátká válka s Gruzií loni v srpnu, kterou sice Rusové vyhráli, ale tažení podle expertů odhalilo mnohé nedostatky. Velitelé si prý museli půjčovat mobilní telefony od novinářů, aby se domluvili s jednotkami v poli, potíže mělo i slabě vycvičené letectvo s gruzínskou protivzdušnou obranou. Kdyby Gruzínci neměli nejlepší vojáky v Iráku, válka by prý nemusela vůbec dopadnout tak jednoznačně.
Putinova zlatá léta
Ruská armáda po rozpadu Sovětského svazu zažívala hubené roky, ale s nástupem Vladimira Putina k moci začaly lepší časy. Přispěl k tomu i růst ruské ekonomiky díky příjmům z prodeje plynu a ropy. Obnovit dálkové lety mohly i strategické bombardéry, které roky zůstávaly přilepeny k zemi, na oceánech se opět objevily ruské válečné lodě. Nové zbraně do své výzbroje dostaly zejména strategické jaderné síly. Armáda si upevnila sebevědomí i úspěchy na Kavkaze. Vojsko má nyní také dostat nové uniformy.
Experti však poukazují na to, že ruské vojenské výdaje stále představují jen zlomek výdajů amerických a že značná část výzbroje je ještě sovětské provenience. Počátkem roku skoro třetina ruských stíhaček musela být uzemněna kvůli únavě materiálu a korozi. Reakcí na to se jeví přísliby Kremlu zvýšit výdaje na armádu, aby mohla být modernizována. Tyto plány však může zkřížit nynější hospodářská krize.
Foto: Reuters, Wikipedia
