Sporný Stepan Bandera byl jmenován Hrdinou Ukrajiny

Čestný titul dostal více než 50 let po své smrti od ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka. Politik Stepan Bandera je mnohými považován za národního hrdinu a jinými za zločince. Sporný je Bandera i mezinárodně.

Podle prohlášení prezidenta Juščenka na dnešní výnos "čekaly mnoho let miliony Ukrajinců". Stepan Bandera v roce 1929 jako dvacetiletý vstoupil do Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a o pět let později se podílel na atentátu na polského ministra vnitra Bronislawa Pierackého. Trest smrti mu byl změněn na doživotí a vězení opustil po porážce Polska nacistickým Německem.

V té době se OUN rozštěpila na dvě křídla a Bandera stanul v čele toho, které se orientovalo proněmecky. Krátce po zahájení německého útoku na SSSR v roce 1941 se z popudu Berlína podílel na vyhlášení ukrajinského státu a tento krok později odmítl přes nátlak odvolat.

PSALI JSME: Fanoušci Bandery na kole mají smůlu. Do Polska nesmí

Další tři roky strávil Bandera v německých koncentračních táborech, jeho hnutí ale fungovalo a v roce 1942 dokonce vznikla Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Ta na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. UPA brutálně vyháněla také Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo až 150 tisíc lidí. Po obrácení postupu fronty se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD.

PSALI JSME: Pohřeb posledního banderovce navštívily tisíce

Boj ukrajinských národovců se sovětským režimem trval v některých oblastech až do počátku 50. let. Část z nich se po válce pokoušela probít přes tehdejší Československo na Západ, ale většinou neúspěšně. Bandera do západního sektoru Německa pronikl, ale v říjnu 1959 ho v Mnichově zavraždil sovětský agent Bogdan Stašinskij, který pak přeběhl na Západ.

V dnešním Juščenkově rozhodnutí o udělení titulu Hrdina Ukrajiny se uvádí, že Bandera byl vyznamenán za "obranu národní ideje a boj za nezávislý ukrajinský stát". Titul převzal z Juščenkových rukou Banderův vnuk Stepan. Slavnostní akt nepochybně posílí roztržku Ukrajiny s Moskvou, která doprovázela celé Juščenkovo prezidentství.

Představitelé slovenských protifašistických a odbojářských organizací udělení titulu Banderovi odsoudili. "Naše reakce může být jen záporná, když k udělení titulu došlo bez řádného zkoumání a prokazování případných Banderových zásluh," řekl předseda Slovenského svazu protifašistických bojovníků Pavol Sečkár. "Od prezidenta Juščenka je to provokace."

Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny české Akademie věd Oldřich Tůma považuje za mylnou především snahu někoho "historicky kanonizovat" po 50 letech. "Je to, jako kdyby dnes dostal státní vyznamenání Jan Žižka," řekl.

Naopak předsedkyně české Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová ocenění Bandery uvítala. "Zaplaťpánbůh za to, že učinil ten krok," uvedla na adresu Juščenkova rozhodnutí. Byla by prý šťastná, kdyby si řada českých politiků z toho vzala ponaučení.

Kontroverzně jsou vnímány akce banderovců na území Československa. Jejich činnost je ale nutné jednak vidět v historických souvislostech, to znamená motivovanou snahou o samostatnost a bojem proti komunismu, ale zároveň je nutné neopomíjet masakry lidí, násilí, rasismus, antisemitismus a terorismus.

Foto: profimedia.cz