Ukrajina vyhlásila příměří, Kreml ji obvinil ze střelby

Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes oznámil jednostranné zastavení palby na východě země, které má umožnit rebelům složit zbraně. Příměří podle ukrajinských médií začíná platit v pátek večer a potrvá týden. Několik povstaleckých vůdců ale v první reakci složení zbraní odmítlo, zejména bez předchozího stažení ukrajinských vládních sil. Kreml dal najevo, že mu příměří spíše připomíná ultimátum dané rebelům.

"První analýza bohužel ukazuje, že nejde o pozvání k míru a k rozhovorům, ale o ultimátum vůči povstalcům na jihovýchodě Ukrajiny ke složení zbraní. Zatím chybí hlavní prvek - návrh zahájit rozhovory," reagovala podle agentury ITAR-TASS tisková služba ruského prezidenta Vladimira Putina na Porošenkovo příměří.

Moskva také obvinila ukrajinské ozbrojené síly z ostřelování ruského pohraničního stanoviště. Údajně byl přitom zraněn ruský celník. Ruské ministerstvo zahraničí to podle agentury ITAR-TASS označilo za provokaci a žádá vysvětlení. Podle Kyjeva ruská strana přes přechod pouštěla posily povstalcům, s nimiž v té oblasti ukrajinští vojáci vedli ozbrojený střet. Odmítá ale, že stanoviště zasáhla armáda. Podle ruské strany byl explozivní municí ostřelován ruský hraniční přechod Novošachtinsk. Střelba prý způsobila škody a těžce zranila jednoho pracovníka celnice.

"Dnes, 20. června, by mělo příměří začít. Potrvá až do 27. června," prohlásil Porošenko během své první návštěvy v separatisty ovládané Doněcké oblasti od nástupu do prezidentského úřadu. Podle jeho rozkazu zveřejněného v Kyjevu vstupuje příměří v platnost ve 21 hodin a mělo by trvat až do desáté hodiny ranní příštího pátku. "Je to více než dostatečný čas na to začít s odzbrojováním a začít s vytvářením nárazníkové zóny podél hranic mezi Ukrajinou a Ruskem," dodal prezident a připomněl tak další body svého mírového plánu.

Porošenko zároveň upozornil, že vládní síly se budou bránit, pokud se dostanou pod palbu separatistů. "To (příměří) ale neznamená, že se nebudeme bránit v případě napadení naší armády. Uděláme všechno k obraně našeho území," prohlásil prezident podle citace uvedené na jeho internetové stránce.

Prezidentský web rovněž upřesňuje, že Porošenko navštívil štáb "protiteroristické operace" na východě Ukrajiny, kde před vyhlášením příměří přijal zprávu o tom, že hranice s Ruskem je už bráněna. Porošenko dal v předchozích dnech najevo, že příměří oznámí, až armáda bude znovu kontrolovat celou hranici s Ruskem, aby přes ni vzbouřencům nemohli přibývat bojovníci, zbraně a další vojenské vybavení.

Páteční zprávy o obnovení kontroly hranice armádou se ale rozcházejí. Ministr obrany Mychajlo Koval obnovenou kontrolu oznámil už dopoledne, ale jeho optimistické prohlášení v parlamentu bylo v rozporu se zprávami o pokračujícím přísunu ruské vojenské techniky, včetně tanků a obrněných transportérů, separatistickým povstalcům. Nakonec v podvečer neprodyšné uzavření hranice popřela ukrajinská bezpečnostní rada.

Vyhlášené příměří je výchozím krokem Porošenkova plánu, který má vyvést zemi z nynější krize a který prezident chtěl oficiálně vyhlásit dnes. Následovat má složení zbraní povstalci. Ti ale v předchozích dnech dali najevo nedůvěru vůči takovému plánu a požadovali nejprve stažení armády a Národní gardy ze svých "lidových republik", Doněcké a Luhanské. To také  v první reakci zopakoval jeden z vůdců separatistů v Luhansku Valerij Bolotov. "Nikdo zbraně nesloží, dokud se vládní jednotky kompletně nestáhnou z našeho území," zdůraznil. "Už jsme stokrát slyšeli o zastavení palby ze strany Národní gardy a ukrajinské armády. Ale vojenské operace se nezastavily ani na minutu," prohlásil další z předáků doněckých rebelů Andrej Purgin. "Nikdo zbraně skládat nebude," řekl ve stejném duchu ruské agentuře Interfax další čelný představitel separatistů Miroslav Ruděnko.

Porošenko o svých záměrech v noci na pátek podruhé tento týden mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Plán rovněž předpokládá vytvoření desetikilometrové nárazníkové zóny na ukrajinsko-ruské hranici, osvobození rukojmích a uvolnění administrativních budov v Doněcké a Luhanské oblasti držených separatisty. Plán také počítá s uspořádáním předčasných místních a parlamentních voleb a slibuje vytvoření nových pracovních míst v regionu.

"Ukrajinský prezident už představil příslušný plán a očekáváme, že se k němu Rusko postaví konstruktivně. To znamená, že ustanou snahy o destabilizaci a že se bude dbát na územní celistvost Ukrajiny," reagovala Merkelová.

Separatisté se dostali v posledních dnech do svízelné situace a přiznali, že se jim uzavírají zásobovací cesty. Obnovením kontroly hranic měla ukrajinská armáda svůj obkličovací manévr završit. Zatímco ukrajinský ministr obrany Mychajlo Koval tvrdí, že Kyjev už hranice má pod kontrolou, jeho vyjádření během dne zpochybnily zprávy o pokračujícím přísunu ruské vojenské techniky, včetně tanků a obrněných transportérů, přes hranice separatistickým povstalcům. Nakonec v podvečer neprodyšné uzavření hranice popřela ukrajinská bezpečnostní rada.

USA tvrdí, že Rusko pošle tanky

USA mají informace, že Rusko připravilo další tanky, které mají být poslány na Ukrajinu. Američané zároveň zintenzivnili jednání s Evropskou unií o možných přesných sankcích namířených proti ruskému obrannému průmyslu a průmyslu se špičkovými technologiemi.

Od čtvrtka ukrajinská armáda údajně zabila na 300 povstalců. V bojích mezi separatisty a vládními silami rovněž padlo sedm ukrajinských vojáků a 30 dalších utrpělo zranění.

Kremelský poradce Jurij Ušakov popřel čtvrteční prohlášení šéfa NATO Anderse Fogha Rasmussena, že Rusko přesunulo k ukrajinské hranici další tisíce vojáků. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně hovořil o "opatření směřující k posílení ochrany ruských hranic".