Putinovi po krku
USA a EU dále zpřísnily sankce vůči Rusku

Vtip toto dne, rozsirovany v Moskve: Ukrajinci si mysleli, ze v tom letadle sedi Putin, vracejici se z jizni Ameriky a odpraskli to ..............

1 hlas

Primitivni lez od primitivu tve kategorie nikoho nezajma,simpane

0 hlasů

Nakonec to za Ukrajince udělali Rusové, jim bylo jedno, kdo v tom letadle sedí. Putin Neputin. Hlavně, že oslavili sestřel.

0 hlasů

Z nepochopitelných důvodů nebyla na tomto serveru umožněna diskuse k reakci Moskvy na uvalené sankce. Je zřejmě, že už to zašlo příliš daleko a že teď budou následovat protisankce Prodělají na tom všichni, ale k rozumnému výsledku to nepovede, jako nikdy žádné sankce..

0 hlasů

Jak může někdo věřit Putinovi a dnešnímu Rusku, když zcela ignoruje výchozí motiv pro západní sankce , tj. brutální vojenskou agresi s konečnou anexí cizího území do Ruské federace. Kdyby k ní Putin nepřistoupil, nebyly by sankce. Je na tom něco k nepochopení?

5 hlasů

To se tady zase rusáčci připoserou.
Soudruzi, a už Rusko zavedlo vlastní platební kartu Putinovku? A už se státy BRICS dohodly na společné rezervní měně? Bude to ruská veverčí hlavička nebo jeden indický nedotknutelný?

1 hlas

Rusko vyzývá ke klidu zbraní, společné kontrole hranic a jednání a proto jsou na něj uvaleny sankce. Kyjev tyto výzvy, i Merkelové a Hollanda ignoruje a dále svoje obyvatelstvo bombarduje, zabil již stovky lidí a statisíce vyhnal z jejich domovů, ale na něj sankce uvaleny nejsou. Logický závěr: USA si přejí pokračování války a oslabení Ruska. Cíl je převzít ty produktovody z Ruska a omezovat jejich tranzit, těžit břidličný plyn na Ukrajině (Biden ml. již na tom v Kyjevě pracuje) a dovážet do Evropy svůj břidličný plyn.
Debakly v Iráku, Afganistánu, Sýrii a Libyii jim nestqčí, nalezli nové pole své hospodářské a vojenské expanze.Kdo na to doplatí je kromě Ukrajiny i celá EU, včetně nás.

5 hlasů

Je vůbec možné být takovým zabedněncem? Události v Kyjevě byly problémem Ukrajiny a nikoliv Ruska. Kdyby na ně Rusko nereagovalo, nezabralo by Krym a nerozpoutalo občanskou válku v Doněcku a Luhansku, žádné bombardování "domácích" obyvatel by nenastalo. Když se separatisté zaštíťují civilním obyvatelstvem, jde o podlost nejvyššího ražení, protože ohrožují civilisty.

6 hlasů

"Je vůbec možné být takovým zabedněncem?"
Je jich vic nez dost kteri veri,ze Putin's shit doesn't stink.

1 hlas

Rusko okupuje Krym a rozpoutalo válku na východě Ukrajiny a současně všechny okolo obviňuje z fašismu, nacismu a bůhví čeho ještě. Potom všechny ostatnívyzývá k míru a k jednání. Tak ať začne jednat o vrácení okupovaného Krymu ukrajině.

6 hlasů

To jsem zvedavej, cim budou muzici bojovat, az zavedou USA a hlavne EU embargo na zbrojni technologie.
Staci zavest embargo na presne obrabeci stroje, na jemnou mechaniku, optiku, elektroniku a muzici budou zase pobihat s luky a sipy.

3 hlasy

no a stačí zavřít přívod plynu a polovina EU zmrzne

3 hlasy

No, když Putler zavře kohoutky tak to Evropa přežije přeorientuje se a zbaví se vidírání Putlerem, ale co budou v Rusku žrát :-) Bez vývozu do Evropy Rusko do půl roku krachne, co Putlerovi ruští mužici řeknou, až zas budou třít svůj rubl s bídou :-) Jen si ty kohoutky, ty všivej KGBácký zmetku, zavři :-)

2 hlasy

Kdyby to ten tvuj hrdina primitiv mohl udelat tak to davno udelal.

0 hlasů

Jejich jediný zdroj příjmů, bez něhož už dávno by nastal hladomor jako za Stalina, kdy zemřely miliony občanů. Ještěže Rusko ty zásoby plynu má, jinak by s ním byly problémy, jak jejich občany uživit.

1 hlas

To by ovšem ta zmrzlá polovina EU přestala dodávat do Ruska žrádlo a mužíci pochcípají hladem.

2 hlasy

Copak asi bratr Velké ucho zjistil šmírováním, že vůdcové Evropy poslouchají jako hodinky a plní příkazy prospívající USA a poškozující obyvatelstvo EU.

5 hlasů

Sankce. Ony ty sankce USA a EU připomínají tu scénku Mrňůsů ve Slovácko sa nesůdí. Že nedáš tatovi facku. Že mu nedáš ešče jednu. No a výsledkem bylo - tato poďte dom, vždyť on by vás zabíl. .................................................. - .........
Na ty hříčky USA doplatíme všichni, mimo USA.

4 hlasy

Nojo, doplatíte na ně vy všichni Rusko. A to je dobře.

1 hlas

Dost bylo klidu v Evropě. Dost bylo blahobytu. Veliký bratr to mění. Ve strachu, bordelu a kalných vodách se gaunerům a lumpům lépe daří. A pro tento cíl je potřeba polovinu Ukrajiny vystřílet a z té druhé "vyrobit" poddané. To je ta demokracie, to jsou lidská práva.

3 hlasy

Pokud je ten Velký bratr Rusko, tak to sedí jak Putin na hrnec.

1 hlas

Sešli se zde ruští Trollové a zvrací lejna ústy,hezký den...

6 hlasů

...koukám, že ty jsi typický produkt postsametu....pokud má někdo odlišný názor od tvého, tak je třeba ho ihned znemožnit, pourážet, dehonestovat a zaškatulkovat(nejlépe do bolševické krabičky).Ano, takhle nějak se chovali komáři....:-))

6 hlasů

Všimli si zdejší moskálové, že Putin nedávno zcela zrušil kvóty na imigraci Číňanů? Když bude Peking chtít postavit na Sibiři fabriku kde budou dělat samí číňaní, je to v pořádku. Sibiř ruská nebude, právo na sebeurčení, přece, ne? A přitom se sere do Ukrajiny. Putin Rusko ničí a zničí, však je taky šikmookej.

4 hlasy

Logiku to má, Číňani poženou rusáky z východu, musulmani z jihu a tak se rusáci musej srát na západ.

0 hlasů

Putin a KGB: Působení v KGB

Roku 1975 dostudoval práva na leningradské Státní univerzitě. V průběhu studia na vysoké škole se stal členem KGB a KSSS, jejichž členem zůstal až do rozpadu Sovětského svazu roku 1991. V letech 1985–1990 působil jako sovětský špion na území NDR v Berlíně. Zabýval se zde zřejmě především zjišťováním podezřelých osob, u kterých hrozilo nebezpečí útěku do západní části Berlína, a vyhodnocováním situací, kdy nechat podezřelé osoby uniknout, aby mohly být zlikvidovány na útěku, a kdy hrozí bezprostřední únik většího množství osob, např. tunelem. [2] Po zhroucení východoněmeckého režimu se Putin vrátil do SSSR a ve službách KGB dále působil na oddělení mezinárodních vztahů Leningradské státní univerzity.

3 hlasy

Soudruzi z USA před cca 50 lety zavedli sankce proti ostrovu svobody Kubě a výsledkem je, že Fidelův režim je stále u moci, a to díky těmto zhovadilým sankcím, takže sankce jsou fraškou a Rusko je má opravdu na háku

9 hlasů

Ovšem Kubánci jsou chudáci, jestli tohle přejete Rusům, ok. Nakonec, v podstatě si o to říkají, že.

4 hlasy

Pokud bys navštívil Kubu LIVE a nejen prstem na mapě, tak bys zjistil, že Kubánci žádný chudáci nejsou. Ale je to marný, vysvětlovat dogmatikovi.....:-))

5 hlasů

Kuba byla před komunistickým převratem nejbohatší latinskoamerická země. Teď je tak chudá, že si musí nechat nastěhovat rusáky, aby jí odpustili dluhy a prodali aspoň nějakou techniku.

2 hlasy

Blbvo,Putin se ze sankcí posere.

2 hlasy

A zatím , co se "evropští lídři" dohadují o funkcích a korytech, tak Rus "objíždí" svět a pragmaticky jedná. No a to je ten rozdíl, který EUstán stahuje ke dnu a dělá z nás kašpary. Ať se nám to líbí nebo ne, prostě Putin vede těžce na body......no, co jsme si zvolili, to máme....PS: Ať žije správná zakřivenost banánů a optimální velikost klecí pro nosnice. Evropu si zbořit nedáme....:-))

7 hlasů

Rus se nemusí o ničem dohadovat, protože má doma diktaturu jako řemen. Hitler se taky nemusel o ničem dohadovat s parlamentem.

2 hlasy

Ruská vojenská základna na Kubě a v Nikaragui bude dobrou odpovědí na Husseinovy sankce.

5 hlasů

Nikaragujci a Kubánci jsou z toho úplně urvaní.

2 hlasy

Americký sen u konce: 70 miliónů občanů na potravinových poukázkách a chtějí neustále nejaké sankce ? :-))))))

10 hlasů

Obama je jistě spokojen jak EU srazila podpatky a poslouchá svého pána.....

10 hlasů

Evropská unie v současnosti neodpovídá ambicím Evropanů mezi válkami, ale ambicím Washingtonu v módu studené války. Jejím cílem není podělení se o zdroje, ale vytvořit velký trh napojený na anglo-americkou říši, zbavený vlivu Moskvy. Navíc cílem není zajistit mír v Evropě (jak bylo vidět v Jugoslávii a dnes je vidět na Ukrajině), ale pravý opak, rozdělit Evropu mezi východ a západ.

14 hlasů

Amíci nechtějí Evropu rozdělit, ale mít ji CELOU pod svým vlivem. Většinu mají a o zbytek jde.

https://twitter.com/Yowan/status/445399453382344704/photo/1/large

3 hlasy

Základ evropského poddanství byl položen na tajném setkání 11. června 1965 o evropské měnové unii. Jednání na ministerstvu zahraničí ve Washingtonu DC se zúčastnilo 6 lidí
Na jedné straně Francouz Robert Marjolin, tehdejší vice-prezident Evropského hospodářského společenství,
na druhé straně 6 Američanů:
1) Thomas Clifton Mann, náměstek ministra zahraničí pro ekonomické záležitosti.

Thomas Clifton Mann (1912-1999) nastoupil na ministerstvo zahraničí v r. 1942 a rychle stoupal nahoru a stal se hlavním poradcem vlády. Především měl výrazný vliv na americký postoj k řadě latinsko-amerických zemí. Poté, co se stal prezidentem Lyndon B. Johnson, 22. listopadu 1963, byl Mann, vedle Johnsona, považován za de facto americkou autoritu na latinskou Ameriku. V březnu 1964 přišel s cynickou strategií („Mannovou doktrínou“), rozcházející se s „pokrokovou aliancí“ započatou Kennedym. Mann radil podporovat pro-americké diktatury, aby se usnadnily změny režimu v zemích nepřátelských Washingtonu a prosadily ekonomické zájmy amerického byznysu. Jak však demonstroval na tomto setkání z 11. června 1965, zabýval se Mann také evropskou otázkou. Lze si bez problémů představit, že mentalita cynismu a „rovnováhy moci“, která řídila jeho činy v latinské Americe, byla také tahounem jeho přístupu ke státům EHS. Následující rok odešel z ministerstva zahraničí a v r. 1966 se stal mluvčím asociace automobilových výrobců.

2) John Robert Schaetzel, náměstek ministra zahraničí.

John Robert Schaetzel (1917-2003) (absolvent Pomonské univerzity (1939)), studoval na Mexické univerzitě (1940) a na Harvardu (1940-1942). Vstoupil do veřejných služeb v Rozpočtovém úřadu (1942-1945), nastoupil na ministerstvo zahraničí, pak strávil rok na Národní válečné akademii (1954-1955) výzkumem atomové energie. Po svém návratu na ministerstvo zahraničí byl zapojen do politiky atomové energie, později se stal náměstkem ministra zahraničí.

Patnáct měsíců po tomto setkání z 11. června 1965, a nedlouho po „krizi prázdného křesla“, byl jmenován americkým velvyslancem v Evropském společenství (16. září 1966), kde zůstal až do r. 1972.

Po odchodu do penze pokračoval Schaetzel v podpoře řady organizací posilujících vazbu mezi USA a Evropou, a stal se prezidentem Americké rady pro studia Jeana Monneta.

3) Deane Roesch Hinton, Úřad pro evropské záležitosti, sekce pro atlantické politicko-ekonomické záležitosti (EUR/RPE) ministerstva zahraničí.

Deane Roesch Hinton (nar. v r. 1923) byl kariérním diplomatem. Je absolventem Chicagské univerzity, v r. 1943, a během druhé světové války sloužil jako podporučík, v letech 1951-1952 navštěvoval kurzy na Harvardu a v letech 1961-1962 Národní válečnou akademii. Jako diplomat byl vyslán do Keni (1950-1952) a do Francie (1954-1955), než působil v Úřadu pro atlantické politicko-ekonomické záležitosti ministerstva zahraničí v 60. letech. Pak byl vyslán do Chile (1969-1973) a v r. 1974 jmenován velvyslancem v Zaire, ale byl prezidentem Mobutu 18. června 1975 prohlášen za nežádoucí osobu.

Pak byl učiněn velvyslancem v Evropské unii v Bruseli, od r. 1976 do r. 1979, následně pak velvyslancem v El Salvadoru, Pákistánu, Kostarice a v Panamě. Je členem CFR.

4) Andrew Fisher Ensor, Úřad pro ekonomické záležitosti, Úřad pro paliva a energii, ministerstvo zahraničí (OR/FSE).

Andrew Fisher Ensor (1918-2008), rodilý Brit, se stal naturalizovaným Američanem v r. 1957, po sňatku s americkou občankou. Nastoupil na ministerstvo zahraničí, kde se stal – za vlády Kennedyho a Johnsona – specialistou na ropný průmysl, zejména pro Střední východ.

Jeho přítomnost na setkání 11. června 1965 je poněkud záhadná, vzhledem k tomu, že dostupné podrobnosti se o jeho poli aktivit nezmiňují. To je známkou toho, že zápis ze setkání je pouhou syntézou, přefiltrovanými vzpomínkami asistentů, neodrážející rozsah probíraných záležitostí, ani přesný obsah diskuse.

5) Stephen C. Schott, tajemník.

Absolvent Harvardu a Fordhamu, mluvící plynně francouzsky, německy, španělsky a holandsky, pracoval pro náměstka ministra zahraničí za tří po sobě jdoucích prezidentů. Pak pracoval 18 let ve Světové bance, než opustil veřejné služby a v r. 1987 nastoupil v soukromém sektoru.

http://www.voltairenet.org/article184422.html

4 hlasy