Ruský prezident Vladimir Putin dnes poprvé veřejně komentoval mimořádné parlamentní volby, které Ukrajince čekají 26. října. V projevu na konferenci v Moskvě vyjádřil naději, že hlasování proběhne klidně a v zemi západních sousedů nastane "dlouho očekávaná stabilizace". Část ruské politické scény ale právoplatnost voleb v době faktické války na východě země zpochybňuje.
"Doufám, že volby do ukrajinského parlamentu proběhnout důstojně a nakonec nastane dlouho očekávaná politická stabilizace," konstatoval ruský prezident v projevu na investičním fóru v Moskvě. "Vycházíme z toho, že lidé žijící v kterémkoli koutu země budou mít práva stanovená mezinárodními normami a ukrajinskými zákony," řekl. Jde podle něj zejména o vyloučení jazykové, etnické a náboženské diskriminace.
Kyjevské vedení se nijak netají úmyslem využít volby k odstranění dosud velmi silné prorusky smýšlející politické lobby v jednokomorové ukrajinské sněmovně. Hlasování se nejspíš neuskuteční v těch okresech Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou pod kontrolou separatistů.
Právě tam je základna ruskojazyčných a na Rusko orientovaných voličů, kteří příležitost hlasovat nedostanou. Vzbouřenci označují volby za záležitost "cizího státu".
Podle Putina je respekt k jazykové a etnické odlišnosti základem ukrajinské stability. "Jen tak je možné zachovat územní celistvost země, jen tak je možné obnovit jednotu a zajistit ekonomický a sociální rozvoj.
Velmi v to doufáme a budeme tomu všemožně napomáhat," řekl prezident. Moskva má podle něj zájem na "spolehlivém a předvídatelném sousedství", protože Ukrajince stále považuje za nejbližší bratrský národ.
Ruský parlament sestavil v minulých dnech speciální pracovní skupinu, která zákonnost mimořádných voleb na Ukrajině posuzovala. V její zprávě se uvádí, že volby v podmínkách bojů na východě země nelze označit za legitimní.
"Ukrajina nezaručuje demokratické a svobodné podmínky voleb, negarantuje svobodu slova ani svobodu volební agitace," uvádí se v dokumentu ruských poslanců. Hovořit o dodržování základních volebních standardů a lidských práv na Ukrajině je podle nich nemožné.
Kdo z koho - rebelové urputně útočí na doněcké letiště
Tvrdé boje ukrajinské armády s proruskými separatisty o letiště v Doněcku pokračují i dnes. Podle tiskového střediska ukrajinských sil povstalci ráno podnikli další útok s cílem letiště ovládnout, ale byli opět odraženi. Separatisté oznámili, že aktivní fázi bojů o letiště ukončili a letištní objekty nyní už jen "dočišťují".
Mluvčí operace armády na východě Ukrajiny Andrij Lysenko podle listu Ukrajinska pravda v této souvislosti popřel tvrzení vzbouřenců, že už kontrolují dva terminály. Zdůraznil, že neuspěl žádný z jejich středečních útoků. Večerní pokus o přepadení obránců letiště pak prý zaplatili sedmi mrtvými a deseti zraněnými.
Jeden z vůdců doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko podle agentury Interfax ve středu večer tvrdil, že povstalci už kontrolují 90 procent letiště a že do konce týdne ovládnou celý objekt. "Dva, nejvýše tři dny a doněcké letiště bude pod naší kontrolou," prohlásil před novináři.
Dnes vzbouřenci oznámili, že "aktivní fázi" převzetí kontroly nad letištěm ukončili. "Objekty v areálu letiště se už jen dočišťují," řekl agentuře Interfax povstalecký vicepremiér Andrej Purgin. O plném dobytí mezinárodního letiště ale podle něj bude možné hovořit až poté, co vzbouřenecké oddíly vytlačí armádu do vzdálenosti 15 kilometrů od letiště.
"Je to město ve městě, kromě starého a nového terminálu je tam podzemní kryt ze sovětských dob. Možností, jak se skrýt a vést diverzní činnost, je mnoho," řekl Purgin.
Navzdory závazku dodržovat klid zbraní se separatisté útoky na doněcké letiště nijak netají. V minulých dnech oznámili, že do ofenzívy nasadili nová polní děla, dnes ohlásili přísun dalších posil. Letiště v Doněcku, které jako jediné na východě Ukrajiny může přijímat velká dopravní letadla, má pro vzbouřence klíčový význam.
Ze stejných důvodů pokračují i boje ve městě Debalceve, které je důležitou železniční křižovatkou.
