Kavkazská noční můra opět ožívá

Rozbombardované domy, plačící ženy a děti, civilní oběti. Obrazy válečných hrůz z Gruzie a Jižní Osetii světu opět připomínají, jak výbušná je oblast Kavkazu. Regionem od devadesátých let zmítají nevyřešené územní spory, neblahé dědictví rozpadu Sovětského svazu.

VÁLKA V ČEČENSKU

Boje, nejprve mezi čečenskými skupinami, vypukly poté, co tehdejší místní prezident Džochar Dudajev rozpustil v dubnu 1993 parlament i vládu a ustavil prezidentskou správu. Tím rozlobil opozici. Tehdejší ruský prezident Boris Jelcin poté pohrozil výjimečným stavem a po několika ultimátech ruská vojska v prosinci 1994 překročila čečenské hranice a strhly se krvavé boje. K podpisu mírové dohody z Chasavjurtu z 31. srpna 1996 byla Moskva donucena až poté, co povstalci dobyli zpět Groznyj a převzali kontrolu nad velkou částí republiky. Účet války byl hrozivý: na 100 tisíc mrtvých a zničené Čečensko.

ČTĚTE TAKÉ: Vyjednavač Sarkozy uspěl, Gruzie přijala mírový plán 

Druhá válka v Čečensku začala na podzim roku 1999. Kreml tehdy obvinil tamní ozbrojence z útoků v ruských městech, při nichž zahynulo přes 300 osob. Formálním důvodem návratu Rusů do Čečenska byla série čečenských útoků v Dagestánu. Rusové počátkem roku 2002 oznámili, že vojenská část operace skončila. Většina válkou zdecimovaného obyvatelstva již povstalce nepodporuje, Moskva ale zatím nedokáže zastavit ozbrojené potyčky. V druhé válce zahynulo podle různých zdrojů 40 tisíc až 80 tisíc osob, z toho podle Moskvy asi 5000 ruských vojáků a přes 14 tisíc rebelů. Rusové již zabili většinu polních velitelů.

NÁHORNÍ KARABACH

Enkláva v Ázerbájdžánu s převahou arménského obyvatelstva, kde nyní žije asi 140 tisíc lidí, vyhlásila v roce 1988 nezávislost a v následné válce bylo zabito na 30 tisíc lidí a milion dalších musel opustit domovy. Ázerbájdžán ztratil v konfliktu přes deset procent svého území. V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, ale na hranicích trvají potyčky. Karabach je stále mezinárodně uznávanou součástí Ázerbájdžánu a ani Arménie jej de facto neuznává za svou součást. Zatímco Ázerbájdžán požaduje navrácení Karabachu, Arménie je pro nezávislost území.

ČTĚTE TAKÉ: Rusko si diktuje podmínky míru

ABCHÁZIE

V roce 1992 tato gruzínská autonomní republika vyhlásila jednostranně samostatnost, což vyprovokovalo Gruzii k vojenskému zásahu. Následný konflikt si vyžádal 10 tisíc obětí a na 250 tisíc Gruzínců z Abcházie uprchlo. V květnu 1994 bylo sjednáno křehké příměří, na jehož dodržování dohlížejí ruské sbory a pozorovatelská mise OSN. V zemi ale stále panuje chaos a vlna únosů. Republika, která vstoupila i do současného rusko-gruzínského konfliktu, si dosud spravovala své záležitosti sama za podpory Moskvy. Usiluje o mezinárodní uznání nezávislosti, případně o spojení s Ruskem.

JIŽNÍ OSETIE

Tato gruzínská autonomní republika vyhlásila na počátku 90. let 20. století nezávislost na Gruzii. Po krátké válce, v níž proti sobě bojovali jihoosetští nacionalisté, skupiny gruzínských dobrovolníků, gruzínská policie a příslušníci vojsk ministerstva vnitra SSSR, se dostala mimo vliv Tbilisi. První válka v Jižní Osetii si vyžádala 1000 mrtvých a 10 tisíc obyvatel uprchlo. Tbilisi Osetii dosud marně nabízelo rozsáhlou autonomii a v regionu občas docházelo k přestřelkám. V oblasti zůstaly ruské jednotky a Gruzie několikrát vyzvala Rusko k jejich stažení.

ČTĚTE TAKÉ: Senátor Štětina: Rusko světu lže, vyhrálo informační válku

Druhý konflikt o Jižní Osetii vypukl v pátek 8. srpna poté, co Gruzie zesílila ofenzivu proti regionu a vstoupila do správního střediska Cchinvali. Moskva v reakci na to vyslala do Jižní Osetie své jednotky. Nejprudší boje se soustředily v metropoli Jižní Osetie Cchinvali. Podle posledních zpráv si konflikt vyžádal až 2000 obětí a své domovy muselo podle úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky opustit na sto tisíc lidí.

SEVERNÍ OSETIE

V říjnu 1992 vypukly v ruské Severní Osetii boje mezi menšinovými Inguši a Osety o ingušské území, které bylo přičleněno k Severní Osetii. Ingušsko bylo součástí Čečensko-ingušské ASSR a v referendu v roce 1991 se přes 90 procent obyvatel vyslovilo pro samostatnost. V červnu 1992 ruský parlament schválil zákon o zřízení Ingušské republiky v rámci Ruské federace. V listopadu 1996 uzavřely parlamenty Ingušska a Severní Osetie dohodu o urovnání konfliktu. Stovky lidí byly zabity a mnoho etnických Ingušů uprchlo.

OBČANSKÁ VÁLKA V GRUZII

Počátkem 90. let se Gruzií přehnala občanská válka se stoupenci svrženého prezidenta Zviada Gamsachurdii, který byl hlavou státu, když Gruzie získala po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 samostatnost. Hned v roce 1992 však byl sesazen a rozpoutal krátkou občanskou válku ve snaze získat ztracenou moc. V prosinci 1993 spáchal v obklíčení vládních vojsk sebevraždu. V bojích zahynulo podle neoficiálních odhadů 300 až 1000 lidí.

Foto: AP, archiv