Podivné vlastnictví
Galaktická vláda vs. lunární král. Čí je Měsíc?

Takzvaná Kosmická smlouva z roku 1967 označuje kosmický prostor včetně planet, Měsíce i dalších těles za společné dědictví lidstva, které si žádný stát nemůže nárokovat, jednu věc ale opomíjí: soukromé vlastnictví. Toho si všimli rozliční podnikavci, prohlásili se za vlastníky a vesmír rozprodávají. Denis Hope dokonce založil Galaktickou vládu, které je samozřejmě hlavou.

"Jsme silná vzdělaná skupina vysoce rozvinutých jednotlivců plně chápajících, že způsob vládnutí tak, jak jej známe, je neúčelný," stojí v Hopeově Měsíční ústavě. Ta jej - až do ustavení Galaktické vlády - jmenuje všemohoucí Hlavou a do ratifikace (pomiňme nesrovnalost, že si takto zakládá na neratifikovaném právním dokumentu) "může činit veškeré změny této ústavy a Listiny práv a svobod, které uzná za nezbytné pro naplňování demokratických práv a svobod". I po ustavení vlády si Hlava hodlá ponechat právo vyhlašovat válku "jiným kosmickým bytostem, vlastníkům pozemků, vládám jiných planet, cizím světům a vesmírným civilizacím".

Hope svůj nárok oznámil Organizaci spojených národů a též vládám USA a SSSR v roce 1980 a rovnou založil Lunární ambasádu. Od té doby také po cca dvaceti dolarech prodává dekrety na pozemky (nyní o rozloze 1 akru, tedy 4047 m²) a prý jich prodal už kolem tří či čtyř milionů - hlavně díky rozvoji internetu. Mezi jeho "spoluobčany" se řadí například bývalí prezidenti George H. W. Bush a Ronald Reagan, herec Tom Cruise, stvořitel Star Wars George Lucas, všelicí nadšenci do science-fiction i zaměstnanci NASA.

Na Měsíci má ovšem jeho demokratická Galaktická vláda konkurenci, například království Aelite. Tomu vládne jeho veličenstvo král Leonard Lakivrius, který se teleportoval na Zemi roku 1970 a v Praze založil své velvyslanectví. Ekonomika království je založena na prodeji šlechtických titulů (což v dějinách praktikoval nejeden chudnoucí královský dvůr), ale prý i "být poddaným království Aelite je velká čest, přinášející velké množství privilegií" - například slevovou kartičku v obchodech v ČR a ve světě. Vedle občanství a titulů prodává království rovněž meteority a konzervy s měsíční atmosférou.

Kosmické dopravní přestupky

Nároky všech z dvacátého století odmítá Martin Jürgens z Německa, jehož předek prý Měsíc dostal od císaře Fridricha II. Velikého o dvě staletí dříve. Hopeovi poslal dopis, ve kterém požaduje všechny peníze, které na měsíčním byznysu vydělal.

Ovšem mezeru v Kosmické smlouvě využívají nejen obchodníci, ale i různí taškáři. Gregory W. Nemitz si takto nárokoval asteroid 433 Eros, na který se shodou okolností NASA chystala vyslat sondu NEAR Shoemaker. Když sonda přistála, Nemitzova firma poslala do NASA pokutu za špatné parkování.

Podle odborníků na vzdušné a kosmické právo jsou ovšem podobné nároky veskrze neplatné. "Práva jednotlivců nemohou převažovat nad právy a povinnostmi států," řekl magazínu Discover Ram Jakhu z McGillovy univerzity v Montréalu. Údajná díra ve smlouvě takto nemá žádné opodstatnění.

Tak jako tak, na zděděné pozemky se patrně nepodívají ani vnuci nynějších majitelů. I přes to byznys kvete, což staví do jiného světla ujištění Denise Hopea, že "tohle není žádný vtip".