Na rozvíjející se demenci či Alzheimerovu chorobu v současnosti neexistuje farmakologická léčba. Podle některých studií se však lidé mohou chránit pravidelným trénováním mozku. Lékaři z Kalifornské univerzity totiž zjistili, že jedinci, kteří jsou zvyklí číst noviny nebo hrát deskové hry, mají mnohem menší riziko rozvoje těchto neurologických onemocnění. Má to ale háček - začít s prevencí se musí již na základní škole.
Jak uvedl loňský výzkum Harvardovy univerzity, pro podstatnou část Evropanů představuje Alzheimerova choroba po rakovině druhou největší hrozbu. A není se čemu divit - v současnosti podle odhadů Světové alzheimerovské zprávy žije na celém světě kolem 36 milionů lidí, přičemž za dvacet let se jejich počet zdvojnásobí a v roce 2050 dosáhne 115 milionů nemocných.
Čtěte, pište, hrajte (si)
Z pohledu medicíny spočívá zákeřnost nemoci zejména v tom, že se v těle vyvíjí mnoho let předtím, než se poprvé projeví. "Demence obecně je vnímána společností jako tabu, problém, o kterém se nehovoří. Lékaři se musejí naučit posílat nemocné k odborníkům, včas zachycovat diagnózu, aby se mohlo začít s léčbou, zapojovat je do společnosti," vysvětluje ředitelka České alzheimerovské společnosti Iva Holmerová.
| Jak poznat Alzheimerovu chorobu: |
| V mnoha případech jsou první ukazatele nemoci považovány za počátek stárnutí. Může jít o horší vyjadřování, obtíže v nových situacích, zhoršení paměti, ztráta časoprostoru, potíže s rozhodováním či motivací. V dalším stadiu již může docházet k depresím, apatickému chování, člověk není schopen žít běžným životem, nepostará se o sebe, špatně se vyjadřuje. |
Současná medicína však dokáže jen projevy nemoci oddálit či zmírnit, ale o celkovém vyléčení nemůže být řeč. Podle nejnovějším poznatků odborníků z Kalifornské univerzity je ale možné pravidelným mozkovým tréninkem zabránit rozvoji nemoci. Musí se s ním ale začít velmi brzy, dohnat zpoždění prakticky není možné.
Pokud totiž lidé zůstávají celý život mentálně aktivní, čtou noviny, píší dopisy, chodí do knihovny, zjišťují informace a hrají společenské hry, mají v mozku výrazně méně proteinu zvaného beta amyloid, kterému se připisuje destrukční neurologický účinek. "Nemluvíme tady o reakci mozku na tuto látku. Ale na možnost, jak ovlivnit, kolik amyloidu se v mozku vytvoří," upozorňuje spoluautor William Jagust v odborném časopise Archives of Neurology.
Káva jako lék
Vědci mapovali kognitivní schopnosti 65 lidí od jejich šesti let, zkoumali jejich aktuální mozkovou aktivitu, hladinu beta amyloidu a úroveň kognitivních schopností. Nejlépe dopadli ti lidé, kteří byli zvyklí číst, často psát a hrát společenské hry. U nich byla také nejmenší hladina beta amyloidu v mozku. "Slabinou této studie ale je, že jsme byli odkázáni na to, jak ve svém dětství a dospívání hodnotili svou mentální aktivitu sami dobrovolníci," tvrdí Jagust.
Neurolog Robert Rusina z pražské Fakutní Thomayerovy nemocnice doporučuje k aktivnímu trávení volného času také pít kávu jako prevenci před demencí. Kofein totiž funguje jako psychostimulační látka, která ovlivňuje práci mozku a podporuje některé jeho funkce. "Víme, že příznivě působí na paměťovou výkonnost a pravděpodobně snižuje i tvorbu beta amyloidu. Jeho použití je jednou z mnoha slibných cest v boji s Alzheimerovou nemocí, i když na klinické studie musíme ještě počkat," píše Rusina.
