Každý sedmý Američan s Alzheimerovou chorobou žije sám, bez pomoci okolí. Upozornila na to každoroční zpráva odborné společnosti Alzheimer´s Association, podle níž se výrazně zhoršuje kvalita života pacientů. Podle českých odborníků jsou sice tuzemští nemocní většinou v péči svých rodin, akutně jim však chybí komplexní podpora a sociální pomoc.
"Když naše babička onemocněla, byla to rána pro celou rodinu. Nemohla být doma sama, všichni jsme tomu museli přizpůsobit svůj čas," vzpomíná pětadvacetiletá Markéta z Prahy, která se s Alzheimerovou chorobou setkala přímo v rodině. Mnoho pacientů však stejné štěstí jako Markétina babička nemá, takže se s nemocí musejí poprat sami.
Podle nové zprávy 2012 Alzheimer´s Disease Facts and Figures tento osud potká každého sedmého Američana s demencí. "Je to dáno tím, že přibývá raketovým způsobem pacientů s touto diagnózou, hodně lidí nemá děti, ale velké procento je i těch, kteří si žití o samotě vyberou dobrovolně a nemají zájem o pomoc okolí," tvrdí spoluautor studie Kenneth Langa na serveru msnbc.com.
Lidé si nemoc nechtějí přiznat
| Informace o demenci: |
|
Demence je závažná mozková choroba, zapříčiněná degenerativními změnami v mozkové tkáni. Jejím projevem je například Alzheimerova choroba. Většinou se projevuje u lidí nad 60 let. Příznakem je změna osobnosti, postižena bývá nejprve krátkodobá a později i dlouhodobá paměť. Současná medicína nedokáže demenci vyléčit ani ji dlouhodobě zmírnit. Zdroj: ČTK |
Lékaři přitom upozorňují, že osamoceným lidem hrozí větší riziko, že si zapomenou vzít léky, navštívit lékaře či si uvařit, mohou snáze spadnout z postele nebo si ublížit v koupelně a jinde v domácnosti.
Podle spoluzakladatelky České alzheimerovské společnosti Ivy Holmerové je v Česku situace poněkud odlišná. "U nás žije 130 tisíc lidí s touto nemocí, kteří většinou bydlí doma a jsou v péči rodiny," uvedla pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Problém ale je, že lékařsky diagnostikovanou demenci má jen zlomek nemocných. Mnoho jedinců navíc přijde k lékaři pozdě. "Lidé se za nemoc stále stydí, nemluví o ní a nechtějí si něco takového přiznat. Přitom pokud se zachytí v první fázi, dokážou pacienti se správnou léčbou žit bez problémů," dodává Holmerová.
Demence je často mezi bezdomovci
V Česku navíc oproti západním zemím stále chybí plošná a komplexní podpora veřejných institucí. Společností a neziskových organizací, které podávají rodinám pomocnou ruku, je podle lékařů stále málo. "Nejhorší je to u lidí, kteří se začnou ztrácet ve společenském systému. Z tohoto důvodu je podle mě hodně nemocných mezi bezdomovci a mezi oběťmi různých podvodníků," říká Holmerová.
Současné návrhy řešení, které navrhuje i Česká alzheimerovská společnost, se inspirují v severských státech, kde fungují sociální služby na úrovni obcí. Lidé se před sousedy za nemoc nestydí, pomáhají si navzájem a lékaři o svých pacientech vědí, protože je mají na očích.
"Nedávno jsem mluvila s finskou kolegyní, která mi popisovala, jak u nich lidé uvítali, že byla ve městě zavedena služba na telefonu, kterou zajišťovala 24 hodin kvalifikovaná zdravotní sestra," popisuje Homerová: "Ani jí moc často nevolají. Stačí jim totiž ten pocit, že se mají na koho obrátit, až se budou cítit v koncích."
