V které zemi je nejlepší být matkou? Česko si vede dobře

10. 5. 2012 13:45
Mezi nejlepší země pro rodinu s dětmi patří Norsko, Austrálie a Island.
Mezi nejlepší země pro rodinu s dětmi patří Norsko, Austrálie a Island.

Stát se rodičem v Evropě nebo v Austrálii je považováno za šťastnou událost. V zemích jako Afghánistán či Niger tomu může být naopak. Podle aktuálního žebříčku mezinárodní společnosti Save the Children patří tyto země mezi nejhorší místa pro život matek a dětí. Nejlépe bylo naopak hodnoceno Norsko a další severské státy. I Česko se může chlubit vysokou příčkou.

Již několik let vydává každým rokem mezinárodní charitativní společnost Save the Children žebříček, ve kterém srovnává 164 států podle toho, jak jsou na tom matky a děti se zdravím, finanční podporou či přístupem ke vzděláním. "Chceme poukázat na to, že v mnoha zemích včetně těch ekonomicky vyspělejších existují hrozby pro mladé rodiče a jejich potomky. Je zde ještě hodně práce, aby se zlepšila naděje těch nejmladších generací," uvádí prezidentka společnosti Carolyn Milesová na webových stránkách projektu.

Nejlepší hodnocení letos obdrželo Norsko, na druhém a třetím místě skončila Austrálie a Island. Česko dosáhlo na 26. příčku. Naopak na druhé straně žebříčku skončily země jako Čad, Jemen, Niger a úplně poslední byl Afghánistán.

Deset nejlepších míst pro matku a dítě

1. Norsko

2. Austrálie

3. Island

4. Švédsko

5. Dánsko

6. Nový Zéland

7. Finsko

8. Belgie

9. Holandsko

10. Francie

Zdroj: Save the Children

Jen pro srovnání: norské ženy chodí do školy 18 let, 82 procent z nich používá během života moderní antikoncepční metody a jejich naděje na dožití dosahuje 83 let. Česká žena se vzdělává o dva roky méně, 63 procent jich neváhá sáhnout po antikoncepci a průměrně se dožívá 80 let. Její vrstevnice v Afghánistánu stráví ve školní lavici necelých pět let, 16 procent z nich použilo antikoncepci a průměrně se dožívají 45 let. 

V péči o děti jsou podle odborníků rozdíly ještě větší. Zatímco v Norsku a Česku se pěti let nedožijí tři děti z tisíce, v Afghánistánu tento osud postihne o 196 dětí více. Téměř čtyřicet procent z předškoláků je přitom podvyživeno a mladé rodiny jsou bez jakékoliv podpory státu. Pouze 14 procent porodů se uskuteční za přítomnosti atestovaného lékaře.

S propadem se v posledních několika letech potýkají i Spojené státy americké, kde řeší vyšší míru úmrtnosti matek při porodu a malou státní podporou na mateřské dovolené. Navíc pouze každé druhé dítě navštěvuje školku, která je podle Milesové důležitým mezníkem ve vzdělávání dětí. Organizace se chce proto tento rok zaměřit na jednotlivé státy, aby podpořily kampaň informující o základních podmínkách, které by měly vytvořit lepší domov pro ty nejmenší.

Další čtení

ilustrační obrázek

Pomozte vědcům mapovat pražské světlušky. Projekt startuje už v červenci

Domácí
10. 6. 2026
ilustrační obrázek

Pozor na zpoždění při cestě na letiště: kvůli stavbě křižovatky se tvoří kolony

Domácí
10. 6. 2026

Když logoped není logoped. Děti ztrácí šanci na včasnou léčbu

Domácí
10. 6. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ