Jak přimět ručičku na váze nebo krejčovský metr, aby ukázaly vysněnou hodnotu? Obloukem se vyhýbat rychlému občerstvení, číst složení potravin, které jíme, a alespoň hodinu denně strávit pohybem na čerstvém vzduchu. To jsou některé rady lékařky Kateřiny Cajthamlové, která proslula díky televiznímu pořadu Jste to, co jíte.
V pořadu Jste to, co jíte vyhazujete soutěžícím z lednic celé přepravky nezdravého jídla. Které potraviny by si lidé vůbec neměli kupovat, pokud chtějí jíst zdravě a třeba i zhubnout?
Neměli by si kupovat fastfoodové potraviny, měli by omezit spotřebu alkoholu a snížit přísun uzenin, zejména těch, ve kterých není více než 90 procent masa. Měli by omezit konzumaci vepřového masa, protože to je v tomto období naprosto iracionální, a naopak zvýšit příjem ryb, luštěnin, ovoce, zeleniny a kvalitních příloh. Většina lidí baští těstoviny, které nepřinášejí dostatek bílkovin. Čili by měli za pomoci nějakého specialisty zrevidovat, kolik mají aktivní hmoty, aby byla pokryta případná svalová činnost a obnova svalů dostatečných příjmem bílkovin a kvalitních polysacharidů. Často také lidé mají nepravidelný režim a málo pijí, a to zejména neslazené nápoje.
Zmínila jste, že by v uzeninách mělo být více než 90 procent masa. Jak poznat v obchodě kvalitní potraviny?
Musí se číst složení, to je strašně důležité. A pokud je na obalu napsáno jen vepřové maso nebo hovězí maso, tak se orientovat podle poměru bílkovina - tuk. Množství bílkovin by mělo přesahovat množství tuku alespoň v poměru dvě ku jedné. Pokud je to méně, tak vepřové není kýta, ale třeba krkovice.
Kde nakupovat? V supermarketech, nebo raději na trhu?
U obchodníků, kteří mají potraviny kvalitně značené. To znamená, že ani třeba obchody se zdravou výživu nejsou úplně ideální, protože je tam spousta neoznačených potravin. Obecně není důležité, kde nakupujeme, ale co. Každý supermarket má nějakou skupinu potravin, které jsou kvalitní. Je proto potřeba jich obejít víc a vytipovat si, kde jsou které potraviny dostupné. Vzhledem k českému teritoriu, kde je schopnost všechno ošálit, ani trhy nejsou stoprocentní zárukou, že potraviny jsou kvalitní. Člověk by měl spoléhat i na svou chuť a na své další senzorické schopnosti, případně na osobní doporučení.
V časopisech je vždy před létem plno diet. Může si člověk nějakou naordinovat sám, nebo je lepší zajít k odborníkovi?
V dnešní době je všude obrovské množství informací, jejichž kvalitu může laik těžko kontrolovat. Proto si myslím, že by to v prvé řadě měl být vlastní lékař, kdo řekne, která opatření člověk udělat musí a co by naopak dělat neměl. To se týká zejména diabetiků, starších lidí, dětí a dospívajících - u nich je nějvětší riziko, že paušálně aplikovaná dieta bude mít negativní efekt. Velmi varuji před jakýmkoliv drastickým a náhlým soukromým pokusem o změnu životního stylu.
Kolikrát týdně by se měl člověk hýbat?
Pohyb by měl patřit do úpravy životního stylu. Doporučuje se, aby člověk výrazně zvýšil podíl chůze. Ta nepopulární informace je, že třicet minut denně rozhodně nestačí. A dvakrát týdně někam zajít na hodinu nestačí už vůbec, i když je to lepší než nic. Potřeba je každý den hodina pohybu na čerstvém vzduchu plus k tomu třeba dvakrát týdně nějaká posilovací cvičení pod vedením trenéra. A také aktivní víkendy, celé v pohybu a s dostatečným přísunem kvalitních potravin, které si člověk musí vzít s sebou, nebo si v místě rekreace vytipovat kvalitní zdroje stravování.
Co se do té hodiny pohybu denně počítá? Musí člověk sednout třeba na kolo, nebo stačí i procházka?
Kolo, brusle, procházka s holemi. Pro starší lidi, kteří se nehýbali, procházky stačí. Vždy by měl být dotázán lékař, jaký typ pohybu je pro daného člověka nejvhodnější. Neexistuje žádná zkratka, musí to být vždy s respektem věku, výšce, váze, zdravotnímu stavu, genetickému zatížení, aktuálním laboratorním výsledků, psychickému a fyzickému zatížení, případně složení těla. Jakýkoliv pokus o zhubnutí by měl vést ke zvýšení zdraví, nikoliv naopak.
