Je to podobné jako proletět všemi časovými pásmy a zase se bez přistání vrátit zpět domů. Tělo se podle německých lékařů cítí stejně zmateně a unaveně, pokud si o víkendu vypnete budík a místo v sedm ráno vstáváte až v jedenáct hodin dopoledne. V nové studii proto varují před vznikem řady zdravotních problémů spojených s víkendovým "dospáváním".
"V podstatě je to nerovnost mezi tím, co chce tělo, a tím, co chce vaše společenská konvence," vysvětluje ve zpravodajství stanice CNN Till Roenneberg z Mnichovské univerzity, který se svými kolegy v rozsáhlém průzkumu zahrnujícím 130 tisíc lidí zkoumal spací návyky a jejich vliv na zdraví obyvatel.
Z výsledků vyplývá, že velké rozdíly ve vstávání během víkendu a pracovního týdne se negativně podepisují na metabolismu a mohou vést k vážným chronickým chorobám jako vysoký krevní tlak, cukrovka či některé druhy rakoviny. Lidé s několikahodinovými výkyvy v budíčku měli až trojnásobné riziko obezity v porovnání s těmi, kteří vstávají pořád ve stejný čas.
"Žít proti našim biologickým hodinám je nepřirozené a stojí nás to zdraví," varují autoři v odborném časopise Current Biology. Pozdním nebo naopak brzkým stáváním se totiž posunuje metabolismus, člověk snídá v době, kdy na to tělo není připravené, což vede k přejídání, špatnému trávení, problémům s cholesterolem a cukrem v krvi.
Vědci naznačují stejné problémy jako u práce na směny, u které již předchozí studie dokázaly vazbu s chronickými zdravotními potížemi. Podle Roenneberga proto není vhodné vypínat během víkendu budík a spát o několik hodin déle. "Z výzkumů víme, že dvě třetiny lidí si přispí hodinu. Deset procent si ale noc protáhne až o tři hodiny, což už je velký zásah do časového harmonogramu našeho organismu," dodává Roenneberg.
