Nadměrný hluk je zdraví nebezpečný a zkracuje život zejména Evropanům. Po znečištěném vzduchu je to druhá nejčastější příčina nemocí, které vznikají z nevhodného životního prostředí, vyplývá z nové mezinárodní zprávy zabývající se vlivem hluku na lidský organismus.
Jeden ze tří Evropanů si stěžuje na hluk přes den, každý pátý má s hlasitými zvuky problém během noci, tvrdí studie Světové zdravotnické organizace a Evropské komise, podle které se nadměrný hluk řadí mezi nejnebezpečnější elementy, které negativně působí na lidské zdraví.
Podle odborníků přijde kvůli hluku o život ročně tři tisíce lidí s kardiovaskulárními problémy ze západní Evropy, a každému prý navíc rámus sebere jeden den života ročně. Obyvatelé dalších regionů jsou na tom prý ještě hůř. "Nadměrný hluk snižuje kvalitu života, způsobuje deprese, psychické problémy a úzkosti. Nejvážnější dopad však mají u kardiovaskulárních nemocí," zdůrazňuje vedoucí studie Rok Ho Kim v časopise New Scientist.
Východní Evropa má hluku víc
Hluk prý zvyšuje krevní tlak, hladinu stresových hormonů a cholesterolu v krvi. Látky se poté akumulují v tepnách, komplikují průtok krve, čímž může dojít k infarktu či mrtvici. Hluk má však negativní dopad i na spánek - nedostatek kvalitního odpočinku může vést k psychickým a komunikačním problémům.
Evropská komise již stanovila maximální hladinu hluku v nočním hodinách na 40 decibelů. "Přirovnal bych to ke stejnému šumu, jako je v knihovně," říká Kim. Pro regiony střední a východní Evropy, kam EU zařazuje i Česko, se limity pohybují kolem 55 decibelů. Podle Kima by se situace mohla zlepšit díky důsledné instalaci protihlukových bariér, snížením hlučnosti aut, vlaků a letadel či stavěním velkých silnic ze speciálních povrchů.
