Cholesterol se nedělí jen na ten, který srdci prospívá, a na ten, který škodí. Upozornil na to rozsáhlý výzkum Harvardovy univerzity, podle kterého se takzvaný "hodný" cholesterol skládá z podskupin, jež nelze hromadně označit za zdraví prospěšné.
Cholesterol se v těle váže na proteiny a tvoří s nimi látky zvané lipoproteiny. Pokud je jeho schopnost tvoření lipoproteinu velká, hovoří se o takzvaném HDL cholesterolu. Z těla odchází přebytečné množství cholesterolu, které se proto neusazuje v cévách. V opačném případě se hovoří o LDL cholesterolu, který se neumí vázat, v organismu se zadržuje a podporuje vznik aterosklerózy.
Obecně se tvrdí, že HDL cholesterol proto tělu neškodí, ale naopak ochraňuje srdce. Ve studiích se však nižší výskyt kardiovaskulárních problémů u osob s vysokou koncentrací HDL jednoznačně nepotvrdil, což přivedlo vědce k domněnce, že i "hodný" cholesterol může mít stinné stránky. "Naše poznatky by mohly v budoucnu vést k tomu, že dokážeme pacienty lépe ochránit před vznikem srdečních problémů a podpoříme i pozitivní činnost HDL cholesterolu," uvádí vedoucí výzkumu Frank Sacks v odborném časopisu Journal of American Heart Association.
Při zkoumání 50 tisíc krevních vzorků britských žen a mužů narazil na to, že srdci prospívá pouze cholesterol, na jehož povrchu není navázán apolipoprotein C-III. Pokud se totiž u cholesterolu tato látka vyskytuje, snižuje ochranné vlastnosti a vystavuje srdce stejnému riziku jako u LDL cholesterolu.
Po započítání dědičných predispozic, věku a kuřáctví se navíc ukázalo, že lidé s vysokým podílem HDL cholesterolu s apoliporpoteinem C-III v krvi mají ve srovnání s běžnou populací o 60 procent větší riziko kardiovaskulárních chorob. "Nyní chceme zjistit, zda se vzniku vazeb cholesterolu s apolipoproteinem C-III dá zabránit dietou, nebo je nutná léčba léky," dodává Sacks.
