Epidemie obezity
Je zdravější být tlustý, ale fit, nebo štíhlá "lemra"?

Ohrožuje lidské srdce více obezita, nebo lenost? Je na tom líp tlouštík, který je schopen bez problémů doběhnout tramvaj, nebo hubeňour bez sportu? Podle vědců z Harvardu si tlouštíci koledují jednoznačně o infarkt, ať se hýbají, nebo ne. Jejich kolega ze Severní Karolíny ale dosavadní výzkumy staví naruby. Jak to tedy je?

"Naše data nepodporují hypotézu, že když jste fyzicky aktivní, nemusíte se obávat o svoji váhu," zní verdikt Franka Hu, vedoucího studie, kterou v letech 2004 a 2008 provedla Harvard School of Public Health.


I když jsou na tom aktivní tlouštíci sice o dost lépe než ti nehybní, pořád jim hrozí riziko onemocnění srdce a cév mnohem vyšší než štíhlým, byť pasivním jedincům. Zprávu o výzkumu přinesl britský deník Guardian.

Vyplatí se cvičit?

V roce 2008 zkoumali harvardští vědci 39 tisíc žen průměrně ve věku 54 let. Aktivní ženy s nadváhou to vedle aktivních žen "v normálu" prohrávaly, co se týče rizika kardiovaskulárních nemocí, o 54 procent. Obézní (byť aktivní) ženy dokonce o 84 procent.

O čtyři roky starší výzkum mluvil podobně. Tehdy se vědci zaměřili na 115 tisíc zdravotních sester ve věku od 30 do 55 let. Porovnávali obézní a štíhlé ženy, obojí fyzicky aktivní (nejméně 150 minut cvičení týdně). U obézních konstatovali o 91 procent vyšší riziko úmrtí na kardiovaskulární nemoci.

Takže nemá cenu cvičit? Mají to s takovou prognózou obézní lidé rovnou vzdát?

Ne. Pasivní tlouštíci jsou na tom totiž ještě mnohem hůř. Podle harvardské studie jim hrozí až o 142 procent vyšší riziko úmrtí než aktivním štíhlým.

Fit tlouštíci jsou na tom líp

A s přelomovou studií přišel profesor Steven Blair, který se na univerzitě v Jižní Karolině věnuje teorii tělovýchovy. V roce 2007 podrobil 2600 lidí starších šedesáti let s různými stupni obezity testům tělesné zdatnosti na běžícím pásu. Zatímco v jiných výzkumech lidé svou fyzickou aktivitu pouze deklarují, někdy se dělají lepšími, jindy se podceňují. Blairovi se z toho vylhat nemohli, on jednoduše změřil, jak na tom jsou.

"Je to šok. Mezi lidmi s BMI 35 až 39,9 je až 45 procent lidí, kteří se dají označit, že jsou fit," komentuje v on-line verzi britského Guardianu Blair výsledky své studie, kterou zveřejnil Journal of American Medical Association. "Když se podíváme na srovnání mortality, tak u tlustých lidí, kteří jsou fit, ničivé důsledky přemíry tuku prostě mizí," dodává Blair.

Dokonce jsou na tom lépe než pasivní jedinci s normální váhou. "Prognóza možného úmrtí v následující dekádě je dokonce poloviční než už štíhlých lidí, kteří fit nejsou."