Kmenové buňky, které mohou nahradit poškozené tkáně, a urychlit jejich obnovu, dávají novou naději nejen lidem s poškozením míchy. Vědci ověřují možnosti jejich využití třeba při léčbě Parkinsonovy choroby, popálenin, poškození kloubních chrupavek a kostí nebo ke zmírnění následků mrtvice či infarktu.
"Pracujeme například na náhradách chrupavek a kostí nebo léčbě ischemických (nedostatečně se prokrvujících, pozn. red.) končetin, a tam již dnes dosahujeme úspěchů," naznačila ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Eva Syková.
Výrazně zlepšit život by mohly kmenové buňky rovněž lidem po mozkové mrtvici. "Při cévní mozkové příhodě se přeruší dodávky krve, buňky nemají dostatek kyslíku a mozek se postupně poškozuje," vysvětlovala Syková.
Některé části mozku jsou po mrtvici zničeny a další částečně poškozeny, což má mnohdy za následek vážné postižení, ochrnutí nebo poruchy řeči. "A transplantace kmenových buněk by mohla zachránit tu oblast mozku, která byla jen částečně poškozena," uvedla lékařka.
Jediná možnost pro pacienty upoutané na lůžko
Klíčovou roli by měly v budoucnu kmenové buňky hrát při léčbě následků úrazů páteře. Pro pacienty s přerušenou míchou jsou zatím jedinou nadějí, že by se mohli znovu postavit na nohy nebo pohnout rukama.
| Kmenové buňky | |
| Tyto buňky jsou schopné se dělit a měnit na jiné typy buněk. Mohou tak nahradit poškozenou tkáň mozku, stejně jako chybějící část kosti. Kmenové buňky se dají získat například z embryí, ovšem nyní se používají převážně buňky získané od dospělých, třeba odběrem kostní dřeně z pánevní kosti. |
"Pokrok v oblasti výzkumu kmenových buněk je stále rychlejší a pořád se objevují nové a nové věci. Vrcholné období tohoto výzkumu však teprve přijde," míní ředitelka ústavu.
Ilustrační foto: Jan Schejbal
