Budoucnost léčby diabetu, nebo jen závěr vědeckého bádání, které nedojde naplnění v praxi? Odborníci jedné z nejlepších univerzit na světě nyní přišli se zajímavým způsobem, jak pomocí nanočástic pacientům trpícím například rakovinou či cukrovkou efektivně poskytnout léky, aniž by museli podstupovat injekční aplikaci.
Výzkumníci z amerického Massachusetts Institute of Technology (MIT) navrhli nový typ nanočástic, které nemocný pouze spolkne. To se týká především cukrovkářů, kterým je třeba pravidelně píchat inzulín. Nanočástice mají totiž takové vlastnosti, které jim umožňují do těla dopravit látky, jež se běžně ve formě pilulek nepoužívají.
"Odemknutí" střev
Na stránkách časopisu Science Translational Medicine výzkumníci ve spolupráci s Brigham and Women's Hospital uvedli, že se jim podařilo podat myším inzulín orálně. Podle nich dokážou nanočástice přenášet i další léky, které se do nich vejdou. Nové částečky jsou pokryty protilátkami, které fungují doslova jako klíč odemykající receptory na povrchu buněk střeva. Na základě tohoto mechanismu se potřebná látka ukryta v miniaturní částici dostane ze střev do krevního oběhu.
Novinka by mohla zásadně pomoci při vývoji nové léčby hypertenze nebo artritidy, jimiž ve vyspělých zemích trpí obrovské množství lidí. Mohlo by tedy jít o velmi důležitý krok vpřed v oblasti moderní medicíny a farmacie.
Neméně zanedbatelná je také skutečnost, že by tento způsob podání léku mohl zlepšit přístup samotných pacientů. Ti totiž mnohdy nechodí k lékaři na injekci pravidelně. Pokud by léky pouze polykali, situace by se zřejmě zlepšila a dodržovali by pravidelnost jejich konzumace. "Každý pacient léky raději polyká," říká profesor Robert Langer z MIT.
Hlava překážkou
Langer se svým týmem doufá, že by stejný princip mohl využít při vytvoření nanočástic, které překročí i další překážky nastražené v našem organismu. "Když už jsme překonali sliznici ve střevech, příště se nám to podaří v plicích, placentě nebo třeba v mozku," tvrdí jeden z autorů výzkumu Omid Farokhzad. Všechny postupy je však třeba nejdříve vyzkoušet na zvířatech, čemuž se vědci usilovně věnují.
|
Nanotechnologie je technický obor, který se zabývá tvorbou a využíváním technologií v měřítku nanometrů (obvykle zhruba 10−9 miliardtin metru), což je přibližně tisícina tloušťky našeho vlasu. Nanočástice snadno pronikají do lidského těla, jsou biologicky aktivnější než větší částice, mají větší měrný povrch a schopnost dlouhodobě přetrvávat v životním prostředí a hromadit se tam. Vznikl také speciální obor nanomedicína, který se věnuje sledování, opravování, stavbě a kontrole nad člověkem na molekulové úrovni. |
