Mapa českých vědců ukazuje, kde jsou nebezpečná klíšťata

Čeští vědci sestavili z družicových dat první mapu rizika nákazy klíšťovým zánětem mozku v jednotlivých oblastech Česka. Rizikovost je vyjádřena v šestistupňové škále.

Metodiku zpracování dat připravil tým katedry aplikované geoinformatiky a kartografie vedený Janem Kolářem. Vycházel z faktu, že klíště jako přenašeč žije v oblastech, kde má příhodné podmínky. Zásadní vliv má typ lesní vegetace, klima a výskyt živočichů, na nichž parazit přežívá.

Pokud zařízení, na kterém je mapa zobrazována, umožňuje určovat polohu, lze ji zobrazit v mapě. Pro lepší orientaci je zobrazen i povrch krajiny s využitím leteckých snímků a silniční síť s názvy sídel, sdělil Michal Andrle z oddělení vnějších vztahů Přírodovědecké fakulty UK.

Ke stanovení míry rizika na daném území provedli vědci sběr klíšťat, určili hustotu jejich výskytu a kolik z nich má v sobě virus encefalitidy. Nepřímou míru rizika určili ze statistiky onemocnění, k dispozici měli průměrnou roční nemocnost obyvatel obcí s rozšířenou působností za posledních deset let.

Při tvorbě mapy zohlednili vědci také roční průměrné srážky za posledních deset let, počet dní v roce s teplotou nad deset stupňů Celsia za stejné období, roční průměrné teploty v ČR a počty odstřelu zvěře srnčí, jelení, mufloní a černé, kachen a zajíců na daném území. Lesní porost rozdělili do pěti tříd, od nejméně rizikových jehličnatých lesů, po nejrizikovější řídké listnaté porosty.

V průběhu dvou let vědci provedli terénní průzkum v lesních oblastech a sběry ve středních, severozápadních, východních a jižních Čechách, na Vysočině, jižní Moravě, v Beskydech, Jeseníkách, na Šumavě a v Českém lese.