Sauna působí blahodárně nejen na imunitní systém, ale také na srdce a psychiku. Tvrdí to japonští a američtí výzkumníci, podle kterých dokáže teplo podnítit v těle procesy podporující srdeční činnost a nervový systém. Tajemství je prý v kratších, ale pravidelných návštěvách saun.
Japonští vědci z University of Toyoma se zaměřili na zkoumání účinků saunování na činnost srdce. Vybrali čtyřicet dobrovolníků po infarktu, kteří měli problémy s okysličováním organismu a fyzickou aktivitou. Všichni zúčastnění chodili do sauny pětkrát týdně na maximálně 15 minut a poté 30 minut relaxovali.
Již po týdnu se zvýšil jejich srdeční tep, a zatímco předtím ušli za šest minut v průměru 337 metrů, po saunování každý z nich dokázal ujít za stejný čas vzdálenost o 50 metrů delší. Podle vedoucího výzkumu Takashiho Ohoriho je to způsobeno zejména díky tomu, že zvýšená teplota podporuje funkci endoteliálních buněk, které slouží jako výstelky cév.
Saunování doporučují i odborníci z druhé části planety. Podle neurologů z University of Colorado při zvýšené tělesné teplotě uvolňují nervové buňky látku zvanou serotonin. Ta má nejen iniciovat ochlazování organismu, ale také má pozitivní vliv na náladu milovníků saun. "To je zřejmě také ten důvod, proč lidé mají ze saunování dobrý pocit," tvrdí vedoucí výzkumu Christopher Lowry v časopisu New Scientist.
Tím, že se aktivuje nervový systém, zvyšuje se krevní tlak a zrychluje se srdeční činnost. "Kardiologové obecně nedoporučují lidem po infarktu navštěvovat sauny, takže pokud chtějí pacienti vyzkoušet pozitivní účinky saunování, měli by to zvážit po dohodě s lékařem," upozorňuje Lowry.
