Rakovina prsu se mužům nevyhýbá. Přestože se u nich objevuje jen vzácně, chová se agresivněji než u žen a pacientům výrazně snižuje šance na přežití. Informuje o to rozsáhlá americká studie zveřejněná na kongresu prsních chirurgů. Nejen sami muži, ale i lékaři přitom výskyt nádoru v mužském prsu podceňují.
Mužů s rakovinou prsu není mnoho. Na jednu stranu je riziko, že se nemoc rozvine, velmi malé, pokud ale nádor skutečně vznikne, visí z tohoto důvodu nad vhodnou léčbou otazník. Lékaři totiž podle studie z American Cancer Society nemají s mužskými pacienty dostatek zkušeností a setkávají se s nimi zřídka.
Není se co divit. Podle Českého statistického úřadu zemřelo v roce 2010 na rakovinu prsu 21 mužů, v předchozích letech i méně. "Mnoho z nich nemá ani zdání, že mohou rakovinu prsu dostat, a někteří lékaři také žijí v nevědomosti. Přehlížejí proto příznaky, které by u žen označili za zdvižený varovný prst," uvedl na serveru časopisu Time chirurg Jon Grief.
Muž s ženskou chorobou
Studie, která probíhala deset let a zahrnula více než 13 tisíc mužských pacientů, ukázala, že muži mají větší nádory než ženy, mívají dvakrát častěji metastáze i v jiných částech těla než na prsou a žijí v průměru o dva roky méně. "U mužů se nemoc najde v průměru v 63 letech, u žen o čtyři roky dříve. To je zřejmě důvod, proč mají více problémů," dodává Grief.
Otázkou zůstává, proč mají muži horší prognózu ve srovnání se ženami i v případě, že se u nich nádor objeví v prvním stadiu. Navíc ve všech případech nelze po chirurgickém zákroku nasadit tamoxifen, který u žen zabraňuje návratu rakoviny. Podstatná část mužů totiž na tento lék špatně reaguje a objevují se u nich nežádoucí vedlejší účinky. "Proto je problém, jak se k doléčení mužů postavit. Musíme přejít na alternativní možnosti," říká Grief.
Své o tom ví i padesátiletý Robert Kaitz, který se se svým příběhem svěřil časopisu Time. Po matce zdědil takzvaný BRCA gen zvyšující rizika vzniku nemoci. Nakonec se i u něho objevila rakovina prsu, kvůli které musel podstoupit chirurgický zákrok, chemoterapii a ozařování. "Měl jsem návaly horka, deprese, výkyvy nálad a nespavost. Nikdo nevěděl, co dělat," popisuje Kaitz, který dnes v žertu hovoří o tom, že je jedním z mála mužů s ženskou chorobou.
