Paměťový trik
Potřebujete si něco zapamatovat? Dejte si pauzu a pak si zacvičte
18.06.2016 06:07
Cvičení pomáhá s ukládáním vzpomínek do dlouhodobé paměti. Neměli byste se do něj ale pustit hned, jak odložíte sešit s poznámkami. Ideální čas pro fyzickou námahu je po asi čtyřhodinové přestávce.
Učení je mučení, ale čas od času se mu nevyhne nikdo. Každý, kdo se potřebuje něco naučit, se snaží, aby toho bylo co nejvíc s co nejmenším úsilím. Nová vědecká studie teď přišla s trikem, jak přinutit mozek, aby si uložil co nejvíc informací. Zapisování do paměti napomáhá fyzické cvičení. Musí ale následovat až po několikahodinové pauze. Skupina vědců v čele s Eelcem van Dongenem z Radboudovy univerzity v nizozemském Nijmegenu testovala, jak si dobrovolníci zapamatují polohu míče na obrázku. Rozdělili je na tři skupiny.
První skupina šla po zhlédnutí devadesáti obrázků s míčem hned domů. Dobrovolníky z druhé skupiny nahnali vědci do fitness centra, kde třicet pět minut cvičili.
Dobrovolníci ze třetí skupiny cvičili také, předtím si ale dali čtyřhodinovou pauzu. Druhý den se účastníci experimentu vrátili do laboratoře a vědci otestovali, kolik obrázků si zapamatovali. Zároveň snímali činnost jejich mozku.
Zapojení hipokampů
Cvičící skupina, která si dala pauzu, si zapamatovala nejvíc: 85 procent obrázků. Dvě zbylé skupiny si jich pamatovaly obě přibližně stejně, asi 79 procent. Vědci našli i rozdíl v činnosti mozku. V hlavách členů úspěšné skupiny se odlišným způsobem spouštěly hipokampy. Jsou to párové struktury zamořené hluboko uvnitř mozku, které svým tvarem vzdáleně připomínají mořské koníky (odtud jméno − hippocampus je řecky mořský koník). Podílí se na ukládání informací do dlouhodobé paměti a prostorové orientaci.
Obě tyto psychické funkce se při ukládání informací o poloze míčku na obrázcích pravděpodobně hodily. Podrobné výsledky pokusu vyšly v časopise Current Biology. Pořád není jisté, jak to celé funguje.
Starší studie ovšem ukázaly, že se v lidském těle při cvičení uvolňují některé chemikálie, jež nervové buňky používají ke vzájemné komunikaci. Vědeckých prací, jejichž autoři tvrdí, že sport zlepšuje stav mozku, vychází v poslední době spousta.
Paměť i deprese
Nejúčinnější se zdá aerobní cvičení, což znamená, že svaly pracují za přítomnosti kyslíku. Dost často jsou to všelijaké vytrvalostní aktivity, jako třeba chůze nebo běhání. Bylo prokázáno, že aerobní cvičení zlepšuje růst nových nervových buněk. (Pokud jste četli, že v mozku se nové neurony netvoří a jen nám ubývají, není to pravda. Bylo to už dávno vyvráceno.) Nervové buňky fyzicky aktivních lidí jsou také přizpůsobivější než neurony necvičících.
Kromě ukládání informací do dlouhodobé paměti vědci prokázali také blahodárný účinek sportu na paměť pracovní. Tu využíváme, když potřebujeme udržet v mysli několik informací najednou, abychom s nimi mohli manipulovat. Lidé s dobrou pracovní pamětí jsou většinou chytří - měří se ostatně i v testech inteligence.
Cvičení zlepšuje i naše schopnosti odfiltrovat z prostředí nepodstatné informace. Třeba když sedíte v kanceláři a píšete článek, zatímco vedle vás se skupina kolegů dívá na fotbal a hlasitě ho komentuje. Fyzická aktivita zmírňuje také projevy poruch nálady a snižuje pravděpodobnost, že onemocníte neurodegenerativními nemocemi, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.