Nezaměstnanost a dluhy
Ekonomická krize dovedla k sebevraždě deset tisíc lidí
12.06.2014 13:00
Tisíce lidí přišly o práci, akciový trh se propadl... Ekonomická recese zasáhla do životů lidí na celém světě a nezanechala po sobě jen finanční následky. Podle nejnovější studie Oxfordské univerzity se kvůli ní v Evropě i Severní Americe zasebevraždilo více než deset tisíc lidí.
Mezi lety 2007 a 2010 zemřelo na uvedených světadílech vlastní rukou o deset tisíc lidí víc než v předchozích letech, tvrdí oxfordští vědci. "Je to mnohem větší počet, než jsme očekávali. Někteří lidé jsou na ekonomickou situaci citliví, a to má dopad na jejich zdraví," uvedl podle zpravodajského serveru USA Today sociolog Aaron Reeves z Oxfordské univerzity.
Vědci analyzovali ve spolupráci s London School of Hygiene & Tropical Medicine data ze 24 evropských zemí, Kanady a USA. Jen od roku 2009 podle BBC News stoupl počet sebevražd o šest a půl procenta (což vydrželo do roku 2011). Např. ve Spojených státech si krize vyžádala téměř pět tisíc obětí, které nezaměstnanost, dluhy, finanční tíseň a problémy v rodině dovedly k sebevraždě.
Odolnější národy
Počty sebevražd však nestoupaly všude stejně, ve Švédsku a Rakousku se během období krize neměnily. Tyto státy přitom s jejími důsledky bojovaly stejně těžce jako ostatní. "To jenom ukazuje, že vliv ekonomického úpadku na sebevraždy není nevyhnutelný a dá se mu předejít," tvrdé vedoucí studie David Stuckler. Například Švédsko se během recese dobře staralo o nezaměstnané a finančně je podporovalo.
Zjištění britských odborníků by mohlo mít dopad na přístup politiků. "Společenské následky ekonomického úpadku se nesmějí ignorovat. Když se náš ekonomický opasek začne moc utahovat, musíme pomáhat obyčejným lidem," okomentoval situaci epidemiolog Abdulrahman El-Sayed z Kolumbijské univerzity.
Zklamání živitele
Studie navíc podle vědeckého magazínu British Journal of Psychiatry ukázala, že finanční potíže více ovlivňují muže, kteří páchají sebevraždy častěji než ženy. Považují se totiž za živitele a také méně vyhledávají pomoc, když jsou v potížích. Své obavy a starosti tak dusí v sobě.
Zajímavá je skutečnost, že před samotnou recesí počty sebevražd v Evropě klesaly, zatímco v USA naopak stoupaly. Odborníci si to neumí nijak vysvětlit. Během úpadku také ve Velké Británii stoupl počet předepsaných antidepresiv až o dvacet procent, avšak užívání antidepresiv podle lékařů nemá zásadní vliv na počet zasebevražděných.
"Všeobecně přijímané stereotypy o sebevraždách jsou mnohdy mylné. Sebevraždy bývají spíše otázkou momentálního impulzu než dlouhodobého plánování. A stejně často chtějí ukončit svůj život lidé ve městech i na venkově. Na venkově je však k dispozici více zbraní a s nimi je pravděpodobnost dokonání činu úspěšnější," říká Matthew Miller z Harvardovy univerzity.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.