Proč je tak těžké přiznat vinu? Vědci možná odhalili příčinu

4. 10. 2013 16:33
Menší vinu cítíme, když se nám něco nepovede. Tak by to ale být nemělo (ilustrační foto).
Menší vinu cítíme, když se nám něco nepovede. Tak by to ale být nemělo (ilustrační foto).

Když se nedaří a někdo nás obviňuje, měli bychom se cítit provinile. Nebo snad ne? Zatímco radostné ohlasy na naši adresu vnímáme velmi pozitivně, za nepříjemnosti se cítíme méně odpovědní. Jinak se chováme v případě úspěchu, jinak během selhání. A za vším stojí pomalejší reakce mozku...

Odborníci na lidskou psychiku již dlouho vědí, že se v případě neúspěchu snažíme svalovat vinu na druhé. Důvodem ale podle neurologů z University College London překvapivě není touha vyhnout se obviňování a odpovědnosti, ale skutečnost, že nevidíme vinu na naší straně. "Výsledky naznačují, že se skutečně cítíme méně odpovědní za to, co se nám nepovedlo," potvrdil na stránkách magazínu Current Biology doktor Patrick Haggard.

Delší intervaly

Muže pocit viny netrápí tolik, jako ženy.Každá ze zhruba třiceti sledovaných osob měla během výzkumu zmáčknout tlačítko a vyslechnout si reakci počítače na jeho stisknutí. Poté museli všichni účastníci studie lékařům sdělit, jaký čas mezitím uplynul. Pokud se ozvaly souhlasné reakce (smích apod.), kupodivu uváděli mnohem kratší dobu, než tomu bylo v případě negativního ohlasu (vztek, znechucení). Z toho vyplývá, že mozku trvá delší dobu, než si uvědomí, že jsme udělali něco špatně. Výsledek také zásadně ovlivnil pocit odpovědnosti u jednotlivých lidí.

V praxi se podobné reakce projevují tak, že se snažíme mít podíl na úspěchu a naopak dát ruce pryč od nepříjemností. Na základě této analýzy bychom také mohli přijít na to, proč je o tolik složitější přijmout vinu. "Musíme být zodpovědní za to, co skutečně děláme, a ne jen za to, jak věci prožíváme," zakončuje Haggard. Emoce zkrátka ovlivňují naše společenské chování, a pokud za něj dokážeme nést odpovědnost bez ohledu na jeho výsledky, jsme na cestě ke konstruktivnějším vztahům.

Příznaky deprese

Loňský výzkum na univerzitě v Manchesteru potvrdil Freudova slova, když odhalil vliv pocitu viny na depresi. Vědci totiž přišli s tím, že mozky depresivních lidí se v otázce viny skutečně liší. Magnetická resonance u lidí po depresi odhalila, že jejich přední temporální lalok (zodpovědný za povědomí o společenském chování) a subgenuální oblast (vzniká v ní pocit viny) se při představě špatného chování vůči druhým lidem nepropojují tak silně jako u ostatních. Na Baskické univerzitě pro změnu před třemi lety odhalili mnohým ženám dobře známou skutečnost, že pocit viny je u mužů méně častý než u něžného pohlaví.

Další čtení

Na jihu Libanonu zuřily boje, zahynulo tam 15 obyvatel a jeden izraelský voják

Zahraničí
30. 4. 2026
Joseph Aún

Neshody mezi lídry Libanonu znesnadňují jednání s Izraelem, píše Reuters

Zahraničí
30. 4. 2026

Policie odložila prověřování Macinkových zpráv prezidentovu poradci

Domácí
30. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ