Uši na prodej
Vypovídat se bez obav. Japonci si platí naslouchače

Není na tom nic tajného: mnoho Japonců, od dospívající mládeže po seniory, pociťuje potřebu vymluvit se do nezúčastněných uší, aniž by se museli pokládat na pohovku u psychoanalytika. Řešením je pronajmout si placeného naslouchače. Tato služba se nazývá ossan rental, přičemž první slovo značí muže ve věku od pětačtyřiceti do pětapadesáti let. Služba stojí v přepočtu asi 230 Kč na hodinu.

Nápad se před čtyřmi lety zrodil v hlavě nezávislého stylisty Takanobua Nišimota, který ze začátku pronajímal sám sebe. "Tato služba je pro mě především potěšením. Zpočátku jsem jen chtěl napravit poněkud povadlou pověst mužů mého věku, jimiž se často pohrdá," vysvětluje.

A hned vyvrací každé podezření: "Lidé, kteří si mě pronajímají, chtějí, abych jim hodinu nebo dvě dělal společnost a především jim naslouchal," vysvětluje. Uvádí případ jedné osmdesátnice, která mu každý týden volá, aby se s ní procházel v parku. "Skoro jsem se stal jejím synem," řekl osmačtyřicetiletý Nišimota.

Mezi zákazníky má jednoho rybáře, který už má dost toho, aby byl zcela sám a mlčel, než mu zabere ryba, středoškolačku rozhodnutou stát se hvězdou, kterou ale rodina nepodporuje, nebo mladého, trochu levičáckého úředníka, který neví, jak jednat s nadřízeným.

"Prožil jsem mnoho pohnutých chvil, a i když jsem několikrát chtěl přestat, staly se pro mě tato služba a setkávání nezbytnými. Moje žena má pochopení a důvěřuje mi," říká Nišimoto. Měsíčně má 30 až 40 klientů, z nichž 70 procent tvoří muži. Dnes zaměstnává šedesátku naslouchajících společníků působících po celé zemi.

"Nevím, kdy si mě kdo pronajme a co ode mě bude žádat. Z toho mám trošičku strach, ale také je to zajímavé. Popravdě řečeno, dosud jsem se nesetkal s klientem, který by měl neobvyklé požadavky," uvádí Nišimoto.

Čtyřiadvacetiletá Nodoka Hjódóová si Nišimota pronajímá, aby si mohla svobodně promluvit a nemusela se stylizovat do nějaké sociální role.

"Jinak mluvím s přáteli, jinak se svou rodinou, jinak se svým přítelem. Tady to je jiné, protože hovořím s někým, koho neznám a díky němuž mám pocit, že lépe chápu sama sebe," říká.

Nefunguje komunikace s blízkými

Podle francouzské socioložky a expertky na Japonsko Muriel Jolivetové svědčí tato služba o rostoucí neschopnosti Japonců komunikovat s blízkými osobami, a to ze strachu, že je budou nudit, nebo proto, že se bojí jejich reakce.

Tento názor sdílí psycholog Hiroaki Enomoto, který zdůrazňuje, že v Japonsku je předem daný rámec vztahů i to, co je možné říkat. "Když se Japonec setká s něčím novým, je pro něho těžké to někomu sdělit, protože v existujících vztazích nemusí najít vhodného posluchače. Klade si otázku, do jaké míry se může svěřit, aby druhého neurazil," soudí Enomoto.

V případě placeného naslouchače jde o obchodní vztah: "Platíte si za to, že můžete mluvit, a můžete požadovat, aby se vám naslouchalo. To není možné s příbuzným, kterého nemůžete přimět ke konverzaci a před nímž můžete pociťovat jisté zahanbení. Ženy se mi svěřují s věcmi, které by svým přítelkyním neřekly," zdůrazňuje Nišimoto.