V USA ano, u nás ne
Rodiče vidí své dítě v inkubátoru on-line. Pokrok v ČR nemožný

Kalifornští rodiče, jejichž předčasně narozená miminka musejí být v inkubátoru, mohou být se svými potomky v kontaktu 24 hodin denně. Umožňuje jim to kamera umístěná na přístroji, pomocí které mohou sledovat dítě, kdykoliv chtějí. Odborníci se shodují, že tato technologie pomáhá rodině vyrovnávat se s těžkou situací a mít kontrolu nad tím, co se s miminkem děje.

Carole Kangové se před několika týdny narodil syn Spencer. Jelikož přišel na svět o jedenáct týdnů dříve, musí trávit následující týdny v inkubátoru, kde s pomocí přístrojů nabírá sílu. Pokud mladí manželé nemohou u syna být, pozorují ho díky internetové aplikaci a malé kameře na osobním počítači nebo iPhonu.

"Někdy se uprostřed noci vzbudím a mám hrozný strach o jeho život. Pomůže mi jenom to, že ho uvidím. Dá mi to pocit úlevy," popisuje své pocity Kangová v reportáží americké televizní stanice CNN. Tuto možnost využívá i její manžel, který svého syna pozoruje každý den v práci, kdy nemůže být s ním. "Je vlastně u něho každou minutu a žije bez výčitek, že je v kanceláři místo v porodnici. Je to k nezaplacení," dodává Kangová.

Fullertonská nemocnice St. Jude Medical Center pořídila tuto technologickou možnost pro všechny inkubátory. Některé děti zde totiž tráví své první týdny až měsíce, některé z nich zde bojují o život. "Rodiny mají pocit, že jsou s miminkem neustále v kontaktu, což posiluje vztah mezi nimi a dítětem," vysvětluje ředitel perinatologického oddělení David Hicks.

Těžká volba

Kamera snímá miminko 24 hodin denně, obraz se vypíná pouze ve chvíli lékařského vyšetření. Rodiče dostanou heslo a pomocí internetu mohou své děti sledovat. Podle některých hlasů by se podobná technologie měla zavést i na dětské onkologii, kde pacienti leží mnoho měsíců. "Je to velmi emotivní, když se rodiče loučí se svými dětmi. Chtějí u nich zůstat, ale musejí do práce," popisuje běžnou praxi Maureen Guzziová z kliniky UMass.

Někteří odborníci však upozorňují, že rodiče by kvůli 24hodinové kameře mohli vidět i zdravotní kolaps dětí, což je velmi stresující situace. Podle české psycholožky Michealy Mrowetz je navíc osobní kontakt rodičů a dítěte nenahraditelný a měl by mít prioritu. S tím souhlasí zakladatelka občanského sdružení BabyKlokánci Ivana Antalová, která pomáhá rodinám s předčasně narozenými dětmi.

Rodiče v roli rukojmích

Podobně vyspělou technologii mají například v pražské porodnici v Podolí, není však určena pro rodiče. "Nemá to podporu. Musí na to být připravena celá společnost, aby se nestalo, že lékaři budou upřednostňovat vzdálený kontakt rodičů s dětmi," varuje Antalová.

Přestože se současný přístup lékařů a sester na perinatologických centrech mění, stále mají čeští rodiče v porovnání se zahraničím méně možností. "Rodiče jsou v těžké situaci, cítí se jako rukojmí lékařů a sester, kteří na ně hledí jako na někoho, kdo překáží," dodává Antalová. Stává se totiž, že u inkubátorů chybějí židle, na které by se rodiny posadily, návštěvní hodiny jsou velmi omezené a některé zdravotní sestry nejsou ochotné umožnit přímý kontakt matky s dítětem.

"Přitom je dokázané, že péče matky dokáže hodně. Navíc uklidní i rodiče, kteří díky tomu, že se naučí starat o své děti, budou mít pocit, že mají situaci pod kontrolou," říká Antalová. "V konečném důsledku tak sestry budou mít méně práce. Ženy jsou připravené se o své děti postarat."