Za posledních osm let zemřelo kvůli znečištěnému ovzduší zhruba 38,6 tisíc lidí. Vyplývá to z modelového výpočtu Státního zdravotního ústavu. Takový počet obyvatel mají například okresní města Třebíč nebo Česká Lípa.
Každý rok předčasně zemře kvůli vysokým koncentracím mikroskopického prachu několik tisíc lidí, další tisíce pak skončí v nemocnici kvůli zdravotním potížím.
Aktuální zpráva "Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší", kterou každoročně vydává Státní zdravotní ústav, konstatuje, že podle modelového výpočtu vloni kvůli polétavému prachu zemřelo 5253 lidí.
Údaj vychází z předpokladu, že v mikroskopickém prachu menším než 10 mikrometru je 75procentní podíl ještě menších částic - 2,5 mikrometru. Menší prachové částice jsou pro zdraví nebezpečnější. Pronikají až hluboko do dýchacího ústrojí a navíc se na ně mohou vázat další škodliviny včetně rakovinotvorných látek.
"Největší problém z hlediska ohrožení zdraví představuje právě znečištění ovzduší prachem," uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. Poznamenal, že dva sledované ukazatele - roční limit a počet dní, po které smí být překročen denní limit - byly v uplynulém roce překročeny na 44 ze 101 hodnocených monitorovacích stanic.
"Za ještě horší považuji skutečnost, že hodnota doporučená Světovou zdravotnickou organizací byla splněna opět jenom výjimečně, a to na jedenácti stanicích," konstatoval Šuta. Připomněl, že tradičně nejhorší situace je na Ostravsku, ale také třeba v místech s vysokou intenzitou dopravy - například v Praze nebo Brně.
"Také zdravotní rizika se mohou podstatně lišit. Zatímco v oblastech nezatížených dopravou je přičítáno prachem znečištěnému ovzduší méně než 1 procento úmrtí, v nejvíce průmyslem a dopravou zatížených oblastech může jít o více než 17 procent úmrtí, " poznamenal Šuta.
Zdravotní potíže přitom způsobuje už krátkodobé zvýšení mikroskopických částic. Podílí se na nárůstu onemocnění srdce a cév, na onemocnění dýchacího ústrojí, ale třeba i na zvýšení počtu kojenecké úmrtnosti.
"Dlouhodobě zvýšené koncentrace mohou mít za následek snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí, výskyt symptomů chronického zánětu průdušek a zkrácení délky života zejména z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév (zvláště u starých a nemocných osob) a pravděpodobně i na rakovinu plic," uvedl zdravotní ústav ve své výroční zprávě.
Kvůli vysokým koncentracím polétavého prachu končí rovněž každý rok tisíce pacientů v nemocnicích. Odborný odhad Státního zdravotního ústavu hovoří o tom, že loni muselo na hospitalizaci pro respirační, respektive srdeční potíže zhruba 1,9 tisíc lidí.
"Odhad pro rozmezí průměrných ročních koncentrací této škodliviny jsou 2 akutní příjmy do nemocnic pro srdeční obtíže a 3 pro respirační obtíže na 100 tisíc obyvatel žijících v prostředí s nejnižší úrovní znečištění a až 19 akutně přijatých pacientů do nemocnic pro srdeční obtíže a 30 pro respirační onemocnění na 100 tisíc obyvatel v nejvíce průmyslem a dopravou zatížených lokalitách," uvedl zdravotní ústav.
