Akutní i chronické
Srdeční selhání? Onemocnění 21. století
24.09.2015 06:11
Chronickým srdečním selháním trpí až dvě procenta Evropanů. Onemocnění s sebou nese jeden paradox: čím lépe se lékařům daří zvládat akutní stavy jako infarkt, tím více lidí trpí právě těmi chronickými.
Chronické srdeční selhání je soubor příznaků, které způsobují narušení práce srdce. Jeden z nejdůležitějších orgánů v těle pak proto není schopen odvádět svou práci v dostatečné kvalitě. Nemůže pracovat tak, jak je zvyklý, totiž jako pumpa.
Mezi nejčastější příznaky srdečního selhání patří především dušnost: nemocný často není schopen popadnout dech ani při malé námaze. K dalším projevům srdečního selhání patří i slabost a velká únava. Na tyto potíže často navazují poruchy spánku a otoky dolních končetin, výjimkou nebývá ani "nafouklé" břicho. Ledviny nemocného procházejí zatěžkávacím obdobím - snaží se proto vyloučit z těla co nejvíce vody. Důsledkem je mnohem častější močení, než je obvyklé u zdravého člověka.
Nejen ledviny, ale i samo srdce se snaží zabránit svému selhání: v první řadě snižuje námahu, nenápadně, ale trvale zvětšuje objem zvláště levé srdeční komory a zrychluje tep. A co je výsledkem takové aktivity uvnitř těla? "Dochází ke hromadění krve a tělních tekutin v plicích, v orgánech dutiny břišní a velmi často i v dolních končetinách. Více krve v plicích pak vyústí do namáhavého dýchání a kašle. Otok břicha a nemotornost, spojené s bolestmi v pravém podžebří, jsou dalšími neklamnými známkami srdečního selhání. Krev, jež se hromadí v dolních končetinách, způsobuje mohutné otoky. Že se něco nedobrého děje, pozná nemocný během velmi krátké doby, protože začíná rychle přibírat na váze, a to v řádu dnů, maximálně týdnů," říká kardiolog profesor Aleš Linhart.
Jaké jsou příčiny?
Mezi nejčastější příčiny srdečního selhání patří infarkt myokardu či stav po něm. Onemocnění se může rozvinout při tzv. aortální stenóze (zúžení srdeční chlopně bránící vypuzování krve). Dalším možným vyvolavatelem je rozšíření dutin srdce při postižení srdečního svalu. Poměrně častou příčinou bývá tzv. mitrální stenóza. "Jde o zúžení chlopně, jež odděluje levou předsíň od levé srdeční komory; to vede ke sníženému proudění krve. Nesprávná funkce chlopně, kdy dochází ke zpětnému toku krve z aorty do levé srdeční komory, může být dalším důvodem vzniku srdečního selhání. Nepravidelná srdeční aktivita může rovněž stát za vznikem onemocnění. Zatím jsme vyjmenovali příčiny, jež sami nemůžeme příliš ovlivnit. Na vzniku vysokého krevního tlaku nebo zánětu srdečního svalu vyvolaného virovou infekcí však velký podíl mít můžeme a lze je ovlivnit v rámci prevence, " dodává Linhart.
Typické příznaky pravostranného srdečního selhání: |
Typické příznaky levostranného srdečního selhání: |
- Hromadění tekutin v organismu |
- Zhoršení dýchání při námaze, později i v klidu, noční dušnost. Závažné postižení o sobě dá vědět dušností při minimální námaze (během hovoru), nebo dokonce v klidu |
- Nárůst hmotnosti |
- Suchý, dráždivý kašel |
- Rozšíření krčních žil |
- Zrychlení srdeční frekvence, bušení srdce,"přeskakování" srdce |
- Zvětšení dutiny břišní (bolest pod pravým žeberním obloukem) |
- Těžká únava, nevýkonnost |
- Zhoršení trávení následkem překrvení žaludku a střev |
|
- Otoky dolních končetin v oblasti kotníků a bérců, jež někdy stoupají až na kolena, výjimečně do pasu nebo až na záda |
Jaká je léčba?
Při srdečním selhání se používají léky, jež se podílejí na zlepšení práce srdce, upravují jeho rytmus, pomáhají odstranit přebytečnou vodu z organismu a upravují vysoký krevní tlak. Je možná také léčba chirurgická nebo přístrojová. Jsou-li postiženy srdeční tepny, přichází ke slovu léčba katetrizační. Poruchy srdečního rytmu jsou pak upravovány kardiostimulátorem. V některých případech je doporučená dialyzační léčba jako detoxikace. Když vše ostatní selže, volí lékaři transplantaci. Cílem léčby je zlepšit kvalitu života - zmenšit nebo odstranit příznaky, zvýšit toleranci zátěže, snížit úmrtnost, a tedy prodloužit nemocným život.
Prevence se vždycky vyplatí
Prevence je v případě srdečního selhání na prvním místě - zásadou je chovat se tak, aby naše srdce neonemocnělo. A když se i přesto k srdečnímu selhání dopracujeme, měli bychom se stále ještě bránit zhoršování stavu.
K prevenci patří především pohyb. Pokud s pohybem začínáte, nesnažte se hned lámat rekordy. Začněte desetiminutovými procházkami a jejich délku postupně prodlužujte. Snažte se zařadit co nejvíce pohybu do svého běžného dne. Choďte po schodech, vystupte o stanici dříve z autobusu, zbytek cesty dojděte. Záleží na tom, abyste chodili pěšky, kam můžete.
Výrazně omezte solení pokrmů a příjem alkoholu - výjimkou je občasná sklenka červeného vína. Přestat kouřit nemusí být zdaleka tak jednoduché, jak by se nekuřákům mohlo zdát, protože závislost na tabáku je definována jako diagnóza a jako každé jiné nemoci se jí týká prevence i léčba.
Hlídejte si hladinu cholesterolu a triglyceridů, stejně jako eventuální příznaky diabetu. Opravdu byste měli vyležet každou virovou nebo bakteriální nákazu - pamatujte, že přechozená nemoc může zanechat velmi neblahé následky na vašem srdíčku. Dopřejte si dostatek spánku - zaručí dostatečnou obranu před infekcemi, jež mohou být spouštěčem srdečního onemocnění.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.