Kalifornští lékaři oznámili převratný objev. Jejich nový lék by prý mohl pomoci lidem s Alzheimerovou chorobou. Zatímco v současnosti neexistuje na nemoc účinná léčba, nová vakcína by mohla nejen chránit mozek před touto nemocí, ale také prý částečně obnovit jeho funkce.
Tým vědců ze Salk Institute for Biological Studies původně pracoval s léky na léčbu mozkové mrtvice a vážného poranění mozku po nehodách. V laboratořích odborníci zkoumali, jak jednotlivé neurony reagují na léčivé složky, přičemž si všimli, že některé syntetické látky přímo podporují vznik nových vazeb mezi buňkami a zároveň zlepšují jejich činnost.
Tak vznikl lék s prozatímní názvem J147, který podle vědců může přinést naději na uzdravení lidem s demencí a Alzheimerovou chorobou. "J147 podporuje fungování paměti a zároveň chrání mozek před ztrátou synaptických vazeb mezi buňkami," píše vedoucí projektu David Schubert v odborném časopisu PLos One, kde byla studie uveřejněna.
| Co je to Alzheimerova choroba: |
|
Alzheimerova nemoc je závažné onemocnění mozku, při kterém dochází k zániku mozkových buněk, následnému ubývání mozkové hmoty a acetylcholinu. Acetylcholin je látka, která zajišťuje přenos informací mezi mozkovými buňkami. Úbytek buněk a narušení přenosu informací mezi buňkami ještě zbylými vedou pak logicky k významnému narušení mozkových funkcí. Zdroj: gerontologie.cz |
Zatím žádný lék nedokázal najednou podpořit paměť a ochránit před vlivem nemoci. Vědci zatím lék zkoušeli na laboratorních myších, ale podle Schuberta by v příštích letech chtěli přejít ke klinickým testům.
Podle Schubertovy spolupracovnice Marguerite Priorové je vakcína přelomová díky tomu, že se dívá na Alzheimerovu chorobu komplexně. "Všechny předchozí farmaceutické výrobky se zaměřovaly vždy na jeden aspekt nemoci," dodává.
Podle údaje České alzheimerovské společnosti touto nemocí v Česku trpí 80 tisíc lidí. Jak uvádí ředitelka společnosti Iva Holmerová, zatímco ve věku 65 let má tuto chorobu kolem 3 procent lidí, ve věku 80 let je to již každý druhý senior. Příčina onemocnění přitom zůstává lékařům skrytá, obecně však platí, že se zřejmě jedná o souhru genetických dispozic a životního stylu.
