Kromě bypassu a cévních stentů mohou mít za pár let pacienti s kardiovaskulárními problémy další možnost, jak se léčit. Vědci z Cambridgeské univerzity totiž oznámili, že se jim povedlo vytvořit různé typy svalových buněk, ze kterých lze sestavit cévní stěnu. Mohla by to být naděje pro pacienty s infarktem, mrtvicí a dalšími kardiovaskulárními chorobami.
Sestavit z několika buněk jakoukoliv cévu vypadá jako těžko uskutečnitelný sen lékařů. Podle studie Cambridgeské univerzity je to však v principu možné. Vědcům se totiž povedlo vytvořit několik typů svalových buněk, které umožňují sestavit v laboratorních podmínkách různé druhy cévních stěn.
Metoda by mohla vést k efektivnějšímu testování nových léků nebo ke zkoumání důvodů, proč jsou některé cévy náchylnější k určitým nemocím než jiné. Podle odborného časopisu Nature Biotechnology, ve kterém byl výzkum zveřejněn, by tento pokrok mohl být jedním z klíčových kroků vedoucí k možnosti sestavit cévu schopnou nahradit svou nefunkční předchůdkyni přímo v těle pacienta.
Buňka z kůže
"Tento výzkum reprezentuje důležitý krok k tomu, abychom dokázali vytvořit celou cévu," shrnuje vedoucí projektu Sanjay Sinha, který upozorňuje, že dosažení tohoto cíle zatím brání řada překážek, jejichž překonání si vyžádá další výzkum. "Doposud se hovořilo pouze o vytvoření cév, které nejsou vhodné po všechny pacienty a na všechna místa v oběhovém systému. Toto je možnost, jak vyhovět všem," dodává. Metoda, kterou jeho tým vyvíjí, je totiž univerzálnější než současné postupy.
Sinha s kolegy pracuje s takzvanými pluripotentními buňkami, které vědci vytvořili z lidských kožních buněk. "Odnaučili" je jejich specializované roli v kůži a dodali jim schopnost proměnit se působením růstových faktorů v různé buněčné typy, v tomto případě v buňky hladkého svalstva v cévní stěně. Tento postup umožňuje obejít se bez zvířecí plazmy, která se dosud v podobných situacích běžně používá. Odpadají tak problémy spojené s tím, že tělo pacienta nově vypěstovanou cévu odmítne.
Výzkum by mohl pomoci zejména lidem s kardiovaskulárními problémy. Jen v Česku na nemoci oběhové soustavy zemře každým rokem přes 55 tisíc lidí. Průměrný věk pacientů se přitom pohybuje kolem 65 let. "S tím, jak populace stárne, přibývá kombinovaných výkonů - tedy operací, při nichž se zároveň dělají bypassy a opravy jiných srdečních vad, například nefungujících chlopní," uvedl před časem kardiolog Jan Pirk z pražském Institutu klinické a experimentální medicíny. Každoročně se v celém Česku uskuteční kolem devíti tisíc srdečních operací.
