Muži, kteří se živí typicky ženskou profesí, se prý ve svém volném čase více věnují mužským koníčkům jako kutilství, auta či opravy domu. Podle amerických sociologů si tímto způsobem vynahrazují to, že jejich povolání je vnímáno jako ženská doména. Jejich manželky si ale stěžují, že jim partneři nepomáhají s domácností a ony musejí věnovat uklízení více času.
Pokud muž pracuje jako automechanik, stavař nebo manažer, nedělá mu podle nové americké studie problém ve volném čase uvařit či umýt okna, zatímco muž, který se živí třeba jako zdravotní bratr nebo učitel ve školce, se ve svém volnu raději věnuje mužským činnostem, jako je sekání trávníku, opravy domu či péče o rodinné auto.
Vedoucí americká studie z Princeton University o trávení volného času Daniel Schneider si původně myslel, že automechanici budou tíhnout k opravám aut i v domácí garáži a naopak kuchaři budou na svém sporáku připravovat báječné pokrmy, ale ukázalo se prý, že je tomu naopak. "Sociologové tomu říkají neutralizace rozdílů mezi pohlavími. Laicky se dá říct, že muži, kteří dělají specificky ženské povolání, si dokazují svou maskulinitu alespoň doma," vysvětluje Schneider na serveru týdeníku Time.
Více času v garáži než doma
Ze sociologického šetření uveřejněného v odborném časopisu American Journal of Sociology vyplynulo, že muži pracující v typicky mužském prostředí se věnují mužským zálibám průměrně 5 hodin týdně. Jejich vrstevníci, kteří pracovali jako sekretářky či učitelé ve školce, trávili u mužských koníčků každý týden o hodinu a půl déle.
Podle Schneidera se jejich životní styl podepisuje i na povinnostech jejich manželek. Ženy, jejichž manžely živí spíše ženské povolání, uklízejí, vaří a perou 30 hodin týdně. Jejich kolegyně vdané za horníky či automechaniky se domácnosti věnují jen 27 hodin týdně. "Vypadá to, že tito muži nemají problém zastoupit v některých rolích své ženy. Ta první skupina mužů musí naopak prosadit svou maskulinitu, což dokazuje, že sféra práce a domova se prolínají," podotýká Schneider.
