Pokud budete potřebovat pomoc od svého okolí, nejspíše přijde od skromného člověka. Právě pokora je totiž prý společnou vlastností většiny lidí ochotných udělat něco pro druhé. Alespoň to tvrdí americký výzkum Baylor University, podle něhož skromnost podmiňuje empatii.
"Téměř třicet let si všichni mysleli, že ochota pomáhat druhým je nezávislá na charakteru člověka," tvrdí vedoucí nové studie Jordan LaBouff. Jediné, o čem si vědci mysleli, že může mít vliv, bylo to, jak člověk působí na své okolí. Nakonec se ukázalo, že mnohem užší spojitost je mezi ochotou pomáhat a skromností.
Podle současných poznatků vědy totiž fakt, zda nezištně pomůžeme jiné osobě, závisí na aktuálním psychickém rozpoložení, na náladě, na množství lidí, kteří o tom vědí, na vztahu k danému člověku či na vlastních zkušenostech s bolestí.
Výzkum mezi studenty na Baylor University však prý ukázal, že je to skromnost, která podmiňuje ochotu pomáhat. Pokorní lidé totiž podle závěrů zveřejněných v odborném časopisu Journal of Positive Psychology tíhnou k empatii až dvakrát více než lidé arogantní, egoističtí nebo ješitní, tvrdí výzkumníci.
|
Jak probíhal výzkum: |
|
Dobrovolníci se zúčastnili tří menších studií. V první psychologové z Baylor University podrobili účastníky psychodiagnostice, aby odhalili jejich osobnostní rysy nazývající se "velká pětka", mezi kterými jsou například otevřenost, sympatičnost nebo empatie. Ve druhé studii jeden ze studentů předstíral, že si zlomil nohu. Ostatní byli monitorováni, jak často s ním přišli do styku a jak často mu během tří neděl s něčím pomohli. Ve třetí studii museli dobrovolníci napsat první, co je napadne při slovech "pomoc". Nejčastěji se mezi termíny vyskytovala skromnost, tolerance, otevřenost, respekt. |
