Vědci z Kentucky analyzovali populární písně z let 1980 až 2007 a zjistili, že zatímco v 80. letech v textech převažovalo osobní zájmeno "my", v pozdějších se stále častěji objevuje narcistní "já".
"Zjistili jsme, že během času přibývá důrazu na 'mne' a na 'moje' místo na 'nás' a 'naše'," řekl americký psycholog Nathan DeWall americké rozhlasové stanici NPR. Posun důrazu v textech přitom podle něho ilustruje podobný pohyb v americké společnosti. "Starší adolescenti a univerzitní studenti nyní mají sami sebe rádi více než kdykoli předtím," uvedl v deníku The New York Times.
Příkladem písně, která stavěla na pospolitosti, je proslulý singl na pomoc hladovějící Africe z roku 1985 nazvaný We Are the World (Jsme svět). Mnohem současnější písně zpěváka Justina Timberlaka či Beyoncé naopak zdůrazňují jejich přednosti. První v hitu Sexy Back z roku 2006 zpívá o tom, jak je sexy a ostatní kluci "prostě nevědí, jak se chovat". Beyoncé v hitu Check On It z roku 2005 opěvuje své žhavé pozadí, na něž její okolí s úžasem civí.
V písních i v životě
Ukázkovým příkladem narcismu v populární hudbě je pak podle DeWalla rapper Kanye West. "Působí, jako že všechno zná, že ví, co je nejlepší. A když nevyhráváte ceny, neznamená to, že byste objektivně nebyl tak dobrý jako jiní lidé, ale že lidé prostě dostatečně nerozumějí tomu, jak jste dobří," podotýká DeWall.
Podle výzkumníků ubývá slov spojených se společenskými vazbami a pozitivními emocemi, jako je "milovat" či "sladký". Naopak přibývá výrazů spojených se zlostí a protispolečenským chováním, například "nenávidět" anebo "zabíjet". A to nejen v písních, ale i v běžném životě.
"V textech ze začátku 80. let byla láska snadná a pozitivní a týkala se dvou lidí. Současné písně jsou o tom, co chce jednotlivec a jak je zklamaný či podvedený," uvedla další z autorů výzkumu Jean Twengeová, která jako psycholožka působí na Státní univerzitě v San Diegu.
Lék na podobné pocity je podle ní jednoduchý. Lidé by se prý neměli tolik zaobírat sami sebou. Místo toho by si měli představovat, jak by konkrétní situace vypadaly bez nich. "Je to velmi obtížné, ale perspektiva, již získáte, je úžasná," podotkla psycholožka
