Německo
Za krvácivý průjem, který sužuje Němce, mohou španělské okurky

Zdrojem nebezpečné střevní nákazy, která se rozšířila po Německu, jsou salátové okurky ze Španělska. Oznámil to hamburský hygienický institut. Infekce už také byla prokázána u jednoho pacienta v Dánsku. Pole se prý hnojila močůvkou a nákaza přešla i na zeleninu.

Nebezpečná bakterie byla zjištěna ve čtyřech salátových okurkách, třech ze Španělska a jedné neznámého původu, oznámila ministryně zdravotnictví spolkové země Hamburk Cornelia Prüferová-Storcksová. Výsledky analýz, které zatím byly provedeny jen v Hamburku, ještě mají potvrdit další šetření. "Nelze vyloučit, že by zdroji nákazy mohly být i další potraviny," dodala ministryně zdravotnictví spolkové země Hamburk Prüferová-Storcksová.

Podle hlavního hygienika České republiky Michaela Víta se při dodržení zásad hygieny není třeba nákazy bát. V EU by mohl být brzy vyhlášen první stupeň pohotovosti, při němž členské státy zavedou opatření k ochraně obyvatel.

Šéf výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Jo Leinen už pro dnešní vydání deníku Neue Osnabrücker Zeitung řekl, že je jen otázkou času, kdy se infekce rozšíří z Německa do dalších zemí EU.

Původce infekce EHEC byl v Dánsku zjištěn u jednoho pacienta, jenž je však mimo ohrožení života, oznámil Lars Östergaard z infekčního oddělení univerzitní nemocnice v dánském Aarhusu. Dánské úřady oznámily, že podezření na onemocnění mají také u dalších šesti pacientů. Všichni pacienti se nacházejí v nemocnicích jutského regionu, který sousedí se severním Německem. Právě ze severu Německa se nákaza začala šířit.

V Česku se mimořádná opatření nechystají

Nákaza životu nebezpečnou střevní bakterií zvanou enterohemoragická Escherichia coli (EHEC) vypukla zhruba v polovině května na severu Německa a od té doby se rozšířila na celé území Spolkové republiky. V současnosti její výskyt hlásí 15 ze 16 spolkových zemí včetně Saska a Bavorska, jež leží při hranicích s Českem.

"Žádná mimořádná opatření Česko nechystá. Rozeslali jsme informaci všem praktikům pro dospělé, děti a dorost, aby hlásili hygienické službě, když budou mít pacienta s krvavým průjmem a cestovatelskou anamnézou. Národní referenční laboratoř je připravena vzorky vyšetřit," prohlásil český hlavní hygienik Vít. V Česku je podle něj ročně hlášeno kolem 35 tisíc průjmových onemocnění, mezi nimi i ojedinělé případy způsobené bakterií EHEC.

V celém Německu bylo ve středu evidováno přes 600 potvrzených případů nákazy EHEC nebo podezření na ni. Na 140 z nich je velmi vážných. Tři lidé infekci podlehli. Životu nebezpečným hemolyticko-uremickým syndromem, který infekce vyvolává, se nakazilo nejméně 214 lidí, přičemž ještě ve středu večer bylo prokázaných případů "pouze" 140, uvedl server Bild.de s odvoláním na Institut Roberta Kocha.

Běžná antibiotika nezaberou

Němečtí vědci zjistili, že jde o bakteriální kmen typu HUSEC 41, avšak zmutovaný, na který nezabírají antibiotika ani penicilin. Pacienti, kteří jsou ještě ráno relativně zdraví, mohou být večer vážně nemocní.

První stopou po zdroji nákazy bylo zjištění berlínského Institutu Roberta Kocha, že nemocní konzumovali ve zvýšené míře syrová rajčata, salátové okurky a listový salát. Ve středu proto tento specializovaný ústav vydal varování před požíváním těchto druhů zeleniny v syrovém stavu pocházejících ze severu Německa.

Protože se nákaza vyskytla na různých místech najednou, vycházejí experti od počátku z toho, že se většina pacientů nakazila z potravin, které jsou distribuovány celoplošně. Přenos infekce z člověka na člověka, kontaktem se zvířetem nebo kontaminovanou vodou je přitom nepravděpodobný. Proto se odborníci zaměřili na potraviny, které mohly přijít do styku s výkaly zvířat, protože vlastními nositeli bakterií jsou přežvýkavci, tedy dobytek, ovce, kozy, ale také prasata, drůbež, kočky či psi.