Dopady pandemie
Prasečí chřipka "2009" zabila patnáctkrát víc lidí, než se tvrdilo

Pandemie takzvané prasečí chřipky, kterou v roce 2009 způsobil virus H1N1, zabila odhadem 284 500 lidí. To je patnáctkrát více, než kolik v té době potvrdily laboratorní testy. Vyplývá to z nové studie, kterou v londýnském časopise Lancet Infectious Diseases zveřejnila mezinárodní skupina vědců.

Podle nich přitom počet obětí H1N1 může být ještě vyšší - až 579 tisíc lidí. Původní počet, který zaznamenala Světová zdravotnická organizace (WHO), přitom uváděl 18 500 obětí prasečí chřipky. To ovšem byli jen ti, jejichž úmrtí právě na tento typ viru potvrdily laboratorní testy. Sama WHO tehdy varovala, že jde o hrubé podcenění, protože nebyla započítána úmrtí lidí bez přístupu k zdravotnímu systému, a také proto, že virus není pokaždé zjistitelný, i když na něj člověk zemře.

Nová studie rovněž uvádí, že dopad této pandemie byl značně rozdílný v jednotlivých regionech. Celkem 51 procent všech úmrtí na prasečí chřipku bylo v Africe a Asii, které ovšem představují jen 38 procent světové populace. "Tato pandemie si skutečně vyžádala vysoký počet obětí," řekla doktorka Fatimah Dawoodová z amerických středisek pro kontrolu a předcházení nemocem, jež studii vedla.

Zbytečná smrt prasat

Prasečí chřipka nakazila první známou oběť v centrální části Mexika v březnu 2009. Do dubna se virus H1N1 dostal do Kalifornie a pak se rychle rozšířil po celém světě, kde vyvolal obavy a místy i paniku.

Například Egypt nařídil vybít všechna prasata v zemi ve snaze zastavit šíření viru, který se ve skutečnosti přenášel v kontaktu člověka s člověkem. Strach z nemoci šířila i skutečnost, že virus obsahoval části virů ptačí, prasečí a lidské chřipky v nikdy dříve zaznamenané kombinaci.

Vědci si nebyli jisti, jak nakažlivá či smrtící tato zkřížená chřipka může být, ovšem první známky byly hrozivé: WHO vyhlásila prasečí chřipku pandemií v červnu 2009, kdy laboratoře zjistily případy nákazy v 74 zemích.

Podobné zjišťování prostřednictvím laboratorních testů je běžný standard, ale každý expert přiznává, že laboratořím uniká víc případů, než kolik jich zachytí. Jedním z důvodů je skutečnost, že "někteří lidé, kteří se nakazili prasečí chřipkou, nemají přístup k zdravotní péči", dodala Dawoodová. Tím dalším je skutečnost, že virus není ve všech případech v těle po smrti zjistitelný.

Proto tým epidemiologů a lékařů vytvořil statistický model založený na počtu obyvatel a odhadech počtu nakažených, aby předložil zjištění, která jsou podle něj přesnějším obrazem rozsahu pandemie. Ta začala opadat v listopadu 2009 a její konec WHO vyhlásila v srpnu následujícího roku.