Filozof a bezvěrec Funda vysvětluje vzkříšení jako symbol víry. Katolický historik Brož tvrdí, že Ježíš přebývá v jiné dimenzi. Jak tento potulný kazatel a přítel vagabundů žil? A jaká byla jeho smrt o Velikonocích? Učenci vykládají evangelia různě, v mnohém se však historie a náboženství shodují.
Ježíš vyrůstal v rodině tesaře Josefa v Nazaretu, malé vsi v galilejských kopcích. Pocházet z Nazaretu znamenalo totéž jako mít slámu v botách. Hebrejská bible to místní jméno ani neznala. „Z Nazaretu? Co odtamtud může vzejít dobrého?“ ohrnuje rty zbožný Izraelita Natanael v Janově evangeliu.
V biblickém Nazaretu žilo asi sto padesát lidí. Chovali kozy a pěstovali olivy, ječmen, pšenici a vinnou révu. Každý den pekli doma chléb. O sobotách se modlívali v synagoze. Evangelijními texty prolíná svět přírody, pastýřů a drobných řemeslníků. Kulisy Ježíšova každodenního života přibližuje Jacques Lacourt v publikaci Odvaha k víře 2 – Ježíš z Nazareta.
"Všimněte si havranů: nesejí, nežnou, nemají komory ani stodoly, a přece je Bůh živí,“ říká Ježíš ústy Lukáše. V Matoušovi zase obdivuje jaro, kdy svahy barví sasanky, narcisy a polní lilie – asfodely: "Ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich.“
Ježíšova poslední slova zněla: „Eli, Eli, lema sabachthani – Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil!“ Jde zřejmě o původní výrok. Marek a Matouš, kteří psali řecky, jej totiž uvádějí v aramejštině, jíž kazatel hovořil. To pravděpodobně znamená, že citují dosud živé ústní podání. Marek tvořil mezi roky 60 a 70, Matouš po roce 70, první evangelia tedy vznikala třicet až čtyřicet let po Ježíšově smrti (Lukášův text se rodil kolem roku 80, Janův v rozmezí let 90 a 100).
Křížem všechno začalo
Ježíš skonal o Velikonocích 3. dubna roku 33. Je to jen jedno z možných dat, kvůli dění na tehdejší obloze se k němu kloní například astrofyzik Jiří Grygar. Třetí den, 5. dubna, vstal Ježíš z mrtvých. Zmrtvýchvstání je sice silná káva, může však být realitou i pro ateistu. TÝDEN hovořil s teologem a někdejším evangelickým farářem Otakarem A. Fundou, který působí jako filozof a religionista na Pedagogické fakultě UK. Spolu s německým protestantským teologem Gerdem Lüdemanem tvrdí, že představa Ježíše jako bytosti bez hříchu patří minulosti. Ježíš je buď cele člověk, nebo není člověkem vůbec. Funda, který svoji víru ztratil, napsal knihu Ježíš a mýtus o Kristu. Pod vrstvami křesťanské věrouky v ní odhaluje kontury příběhů, které se skutečně mohly odehrát. Ježíš podle Fundy vstal z hrobu pouze pomyslně, „do víry učedníků“. Ti pochopili, že kříž neznamená konec, načež se dějiny křesťanství rozletěly vpřed.
Celý speciál přináší pondělní vydání časopisu Týden.
Foto: PROFIMEDIA
