Jak před stoletím zobrazili svět psychiatričtí pacienti

Výběr 120 výtvarných děl ze sbírky německého psychiatra a historika umění Hanse Prinzhorna bude možné až do 3. května vůbec poprvé v České republice vidět v Domě U Kamenného zvonu na pražském Staroměstském náměstí.

Výstava představuje převážně malby z Prinzhornovy sbírky spravované univerzitní klinikou v německém Heidelbergu. Autory jsou pacienti zejména z německých, švýcarských a rakouských psychiatrických klinik.

Podstatnou část kolekce nashromáždil Prinzhorn v letech 1918 až 1921. O tvorbě duševně nemocných v roce 1922 vydal knihu Bildnerei der Geisteskranken (Tvorba duševně nemocných), která se stala inspirací pro mnohé výtvarníky. Ovlivnila Maxe Ernsta, Paula Kleea, Pabla Picassa nebo Jeana Dubuffeta, který na jejím základě formuloval svůj koncept art brut, umění v původním nebo surovém stavu, jehož tvůrci stojí mimo běžné psychické či sociální normy.

Prinzhornova sbírka

Zahrnuje zhruba 5000 děl s převahou kreseb tužkou nebo pastelkami a také malby vodovkami nebo olejem, textilní práce, koláže, množství různých textů a dřevěné plastiky. Je zde zastoupeno zhruba 450 pacientů různého věku, sociálního původu a povolání.   Určitá výrazová příbuznost s díly modernistů se stala záminkou ke zneužití sbírky nacistickým režimem. V rámci výstavy Entartete "Kunst" (Zvrhlé "umění"), kterou uspořádal Joseph Goebbels, byla vedle sebe prezentována díla z Prinzhornovy kolekce a díla moderního umění. Cílem bylo dokázat "zvrhlost" moderních uměleckých směrů a psychickou "nenormálnost" jejich tvůrců. Někteří duševně nemocní autoři, jejichž díla jsou součástí Prinzhornovy sbírky, byli nacisty zavražděni.

"V období pražské výstavy by Prinzhornova kniha měla poprvé vyjít v českém překladu," řekl šéfgalerista Galerie hlavního města Prahy Karel Srp. Podle jedné z kurátorů výstavy Ivany Brádkové bude na výstavě zdůrazněn její historický kontext. Východiskem pro současnou expozici v Domě U Kamenného zvonu byl výběr švýcarského historika umění a kurátora Haralda Szeemanna.

Díla pacientů doprovodí jejich krátké životopisy s důrazem na diagnózu jejich choroby. Z nich se návštěvníci například dozvědí, že diagnóza Marie K. zněla schizofrenie. Své Dopisy v obrazech, které vznikly kolem roku 1906, adresovala doktoru Gustavu Kleinovi. Klein opravdu existoval, nebyl však psychiatr, ale gynekolog. "Milý králi Gustave," píše mu Maria, "miluji Vás, nejsem nemocná a nikdy jsem nebyla."

Výstavu, která navazuje na expozici Art brut, sbírka abcd z roku 2006, doprovází krátké filmy umožňující nahlédnout do způsobu myšlení autorů Prinzhornovy sbírky.

Foto: Galerie hlavního města Prahy