Ze své lodě, pohupující se uprostřed fjordu v blízkosti Nuuku, hlavního města Grónska, pozoruje šedesátník Johannes Heilmann již několik let dopady globálního oteplování. V arktické oblasti jsou oproti zbytku planety dvojnásob rychlé.
V zimě téměř nemůže lovit, protože pevný pobřežní led z fjordu takřka zmizel. Místo toho se objevilo moře zamrzlé tenkým ledem, kde malé lodě, jako je ta jeho, nemohou plout. Příbřežní lov je kvůli rozlámanému ledu také velice komplikovaný.
ČTĚTE TAKÉ: Grónsko: volby vyhráli levicoví eskymáčtí bratři
Grónsko: led, ropa, alkohol a ...nezávislost
Ve válce o severní pól jde opravdu do tuhého
"Saně také nemůžeme používat, led není dost pevný," stěžuje si rybář, který se musí spokojit s lovem ptáků a tuleňů, aby se dočkal léta.
V Ilulissatu, více než dvě stě kilometrů na sever od polárního kruhu, vypráví Emil Osterman, že "v roce 1968 byl ve třinácti letech lovit ryby ve fjordu, kde byl led silný několik metrů". Dnes, více než čtyřicet let poté, měří led na stejném místě a ve stejnou dobu "jenom třicet centimetrů".
Potvrzuje to i Leif Fontaine, předseda asociace lovců a rybářů v Nuuku. "Když je voda teplejší, tak jsou krevety, které jsou růžovým zlatem Grónska a hlavním vývozním artiklem rybářství, které tady živí většinu lidí, čím dál tím vzácnější a stěhují se na sever."
"Tání ledu je znepokojující, hlavně pro obyvatele izolovaných vesnic na severu a na východě, protože mají na lov, rybolov a k přežití jenom saně," říká Fontaine. Psi lovců často hladoví, protože pro ně majitelé nemají dost tuleního nebo rybího masa.
Polární medvědi, kteří se pohybují hlavně na pobřežním ledu, trpí čím dál víc. Nemohou najít potravu, a tak se přibližují k vesnicím.
Obyvatele Nuuku, jako jsou středoškoláci Nana Pedersenová a Sofus Moeller, změny počasí také znepokojují. Naposledy 20. června byly v Nuuku v tuto dobu velice neobvyklé sněhové přeháňky, vzpomíná Nana.
Profesor Soeren Rysgaard, ředitel nového arktického výzkumného centra v Nuuku, o globálních změnách počasí nepochybuje. "V Arktidě jsou dobře viditelné."
Nejvíce podle něj trpí právě rybáři, kteří vyloví stále méně ryb nebo nemohou lovit vůbec kvůli příliš tenkému ledu.
Pozitivní dopady: turisté a zelenina
Podle Josefa Motzfeldta, předsedy Landstigu, místního parlamentu, má však oteplování i pozitivní dopady. Zvyšuje se počet turistů, kteří přijíždějí pozorovat efekty na ledovcích. Zároveň změna vyhovuje některým zvířatům, například ježovkám a olihním.
Obdobně teplo svědčí pěstování zeleniny na jihu Grónska, které si dnes více než kdy jindy zaslouží své pojmenování "zelený ostrov".
"Rostou stromy a na volných polích pěstujeme brambory, salát, mrkev či zelí pro místní trh," říká Anders Iversen, zodpovědný za školku u vesnice Qaqotorq na jihu země. "Kdyby oteplování pokračovalo, mohli bychom pěstovat ještě více druhů zeleniny během delší sezony," ujišťuje.
Nadšení zemědělců na jižním výběžku ostrova by mohlo být brzy potvrzeno novými důkazy o oteplování, tentokrát ze severu Grónska. Loď ekologické organizace Greenpeace Arctic Sunrise zde zahájila expedici, jež má za úkol zjistit stav ledovce Petermann, který se začíná rozkládat. Podle Greenpeace jde o známku toho, že oteplování není "teorie, ale tvrdá realita."
Foto: Wikimedia Commons
