Odborníci na vzdělávání vyzvali premiéra a ministryni financí k navýšení rozpočtu školství na příští rok na minimálně 334 miliard korun. Společnou výzvu podepsalo 26 organizací, které argumentují nutností dorovnat podíl výdajů na vzdělávání průměru zemí OECD. Peníze by měly pokrýt nejen zákonný růst platů učitelů na 130 % průměrné mzdy, ale i podporu duševního zdraví žáků a rozvoj vysokých škol.
Rozpočet školství by měl být příští rok podle odborníků na vzdělávání minimálně 334 miliard korun. Vyplývá to z výzvy premiérovi Andreji Babišovi a ministryni financí Aleně Schillerové (oba ANO), kterou podepsalo 26 organizací. Letos pracuje ministerstvo školství podle schváleného rozpočtu s výdaji 284 miliard korun. Podle odborníků by měl rozpočet na příští rok zahrnovat například podporu duševního zdraví ve školách nebo zajistit, aby učitelé měli v průměru 130 procent průměrné hrubé mzdy v ČR.
Výzvu podepsaly například organizace Učitel naživo, PAQ Research, Asociace ředitelů základních škol, Asociace ředitelů gymnázií, EDUin či Rada vysokých škol.
Částka 334 miliard podle odborníků odpovídá podílu hrubého domácího produktu (HDP), který v průměru dávají na vzdělávání země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). K navýšení výdajů na vzdělávání až k průměru zemí OECD se vláda ANO, SPD a Motoristů zavázala v programovém prohlášení.
Vládní výdaje na vzdělávání od základních po vysoké školy činily v Česku v roce 2022 podle zprávy OECD 3,6 procenta HDP, průměr zemí OECD byl čtyři procenta. Se započítáním soukromých výdajů dávala ČR na vzdělávání od základních po vysoké školy 4,2 procenta HDP, průměr OECD byl 4,7 procenta.
Rozpočet by podle odborníků měl také financovat podporu duševního zdraví ve školách. Měl by počítat minimálně se čtyřmi miliardami korun na platy a vzdělávání školních psychologů, speciálních a sociálních pedagogů či například na zvýšení kapacit poraden.
Zároveň by měl rozpočet podle odborníků zajistit, aby měli učitelé v průměru 130 procent průměrné hrubé mzdy v ČR, s čímž počítá zákon. Loni dostávali učitelé včetně vedoucích pracovníků průměrný hrubý měsíční plat ve výši 53.346 korun. Meziročně jim stoupl o 5,7 procenta, dostávali tak asi 108,4 procenta loňské průměrné hrubé mzdy. Pro letošek se částka vypočítává z průměrné mzdy roku 2024, která podle Českého statistického úřadu činila 45.899 korun.
Podle odborníků je potřeba i zavedení motivačního kariérního řádu. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) již dříve uvedl, že chce změnit i systém odměňování učitelů a zavést kariérní řád, který by nahradil platovou tabulku. Systém slibuje vláda i v programovém prohlášení.
Potřeba je podle expertů i navýšit rozpočet vysokých škol a zvyšovat počty absolventů potřebných profesí. Na to je podle nich potřeba dalších asi osm miliard korun. V letošním roce pracují vysoké školy podle schváleného rozpočtu s výdaji zhruba 36,2 miliardy korun. Podle předsedy České konference rektorů (ČKR) a rektora Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Milana Pospíšila chce ministerstvo školství na příští rok pro vysoké školy na vzdělávací činnost meziročně o čtyři miliardy korun víc.
