Rychlý rozmach umělé inteligence přináší nečekaný vedlejší efekt: zdražování čipů i běžné elektroniky. Technologické firmy investují biliony dolarů do infrastruktury, což zvyšuje ceny klíčových komponent. Podle Bloombergu se tak náklady postupně přelévají na spotřebitele, kteří je pocítí při nákupu telefonů, počítačů či herních konzolí.
AI žene ceny čipů vzhůru
Náklady na infrastrukturu pro umělou inteligenci (AI) nadále rostou. Už teď se to začíná projevovat růstem spotřebitelských cen, takže nakonec to možná zaplatíme všichni, píše komentátor Bloombergu Chris Bryant. Velké technologické firmy pravděpodobně v příštích několika letech investují několik bilionů dolarů, což bude nadále zvyšovat ceny komponent, jako jsou grafické procesory a paměti.
"'Čiplflace' není problém jen pro naše technologické velmože, kteří se nějak potřebují dobrat finanční návratnosti svých investic. Rozmach umělé inteligence také vytlačuje nabídku konvenčnějších čipů. Až zjistíte, že váš příští chytrý telefon nebo herní konzole stojí mnohem víc než minule, můžete za to vinit AI," uvedl Bryant.
Každý, kdo nechává AI programovat nebo používá agenty AI k vyplnění daňového přiznání, zvyšuje poptávku po hardwarových komponentách, které tyto činnosti podporují. Čipová krize přitom nově začíná dopadat i na centrální procesorové jednotky (CPU), jichž vývoj kolem AI ze začátku tolik nedotkl. To se však změnilo s nástupem autonomních agentů AI, kteří se bez výkonných procesorů neobejdou.
Technologické firmy platí „daň z Nvidie“
Technologické společnosti jsou kvůli vysokým nákladům na komponenty nuceny platit "daň z paměti" a "daň z Nvidie", přirážku způsobenou výraznou nerovnováhou mezi vysokou poptávkou a nedostatečnou nabídkou. Tržní ohodnocení největších dodavatelů paměťových čipů DRAM tak dohromady přesahuje 2,8 bilionu dolarů (58 bilionů Kč) a výdaje technologických gigantů na paměťové jednotky by v roce 2026 měly tvořit 30 procent jejich kapitálových výdajů.
Bloomberg již v únoru upozornil, že nedostatek čipů vyvolává panické nákupy v automobilovém průmyslu, který se stále vzpamatovává z výpadků z dob pandemie covidu-19. Výrobci spotřební elektroniky, včetně firem Xiaomi, Samsung a Dell, na přelomu roku zákazníky varovali, aby se letos připravili na citelné zdražování.
"Zdá se, že obrovská poptávka po polovodičích, paměťové kapacitě a dalších součástech potřebných pro budování infrastruktury umělé inteligence se začíná promítat do spotřebitelských cen," uvedla ekonomka Tiffany Wildingová ze společnosti Pimco.
"Pokud kvůli tomu nebude americká centrální banka (Fed) moci snížit úrokové sazby, nebude soustředěné a neuvěřitelně nákladné úsilí laboratoří zabývajících se umělou inteligencí o dosažení superinteligence vypadat jen jako finanční lehkomyslnost. Ze společenského hlediska to znamená, že za to nakonec zaplatíme všichni," napsal Bryant.
Výdaje na investice do AI a související infrastruktury by se letos podle odhadu společnosti Gartner mohly vyšplhat na 2,5 bilionu dolarů (51 bilionů Kč), což by byl proti loňsku nárůst o 44 procent.
Britská centrální banka loni uvedla, že ocenění akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny. Ta praskla v roce 2000. Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho akcií technologických firem, vzrostl přibližně o 600 procent. Následně do října 2002 ale o 78 procent klesl, a smazal tak veškeré zisky z předchozího období.
