Vizitka spolupředsedkyně německé Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelové (45), kterou strana oficiálně nominovala jako svou kandidátku na kancléřku:
- Alice Weidelová je společně s Tinem Chrupallou od ledna 2022 spolupředsedkyní německé strany Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V průzkumech veřejného mínění je v současnosti na druhém místě za CDU/CSU, a to se zhruba 19 procenty hlasů. Všechny současné parlamentní strany ale vylučují vládní spolupráci s AfD. Od roku 2017 ekonomka Weidelová zastává funkci vedoucí poslanecké frakce AfD ve Spolkovém sněmu. Členkou strany je od roku 2013. V letech 2020 až 2022 vedla stranu v Bádensku-Württembersku.
- Narodila se 6. února 1979 v Güterslohu v západní části Německa. Vystudovala ekonomii a podnikovou ekonomiku na univerzitě v Bayreuthu a poté pracovala ve společnosti Goldman Sachs Asset Management jako analytička. Šest let žila v Číně, kde mimo jiné pracovala v Bank of China. Ovládá mandarínskou čínštinu. Později získala doktorát na právnické a ekonomické fakultě univerzity v Bayreuthu s prací na téma čínský penzijní systém. Poté se opět vrátila do finančního sektoru.
- Do AfD ji v roce 2013 přilákal odpor strany k euru. V roce 2017 se stala jednou z lídryní strany v zemských volbách, ve kterých strana skončila se ziskem 12,6 procenta hlasů třetí za CDU/CSU a sociální demokracií (SPD). Weidelová se poté stala šéfkou poslanecké frakce strany. Do voleb vedla stranu s Tinem Chrupallou i v roce 2021, ve kterých AfD skončila na pátém místě. V minulosti byla vyšetřována kvůli možnému nelegálnímu finančnímu příspěvku.
- Weidelová je kritičkou německé migrační politiky bývalé kancléřky Angely Merkelové. Při výrocích o migrantech si nebere servítky a vyslovuje se pro zákaz burek a nikábů.
- Na rozdíl od některých svých kolegů je zastánkyní členství Německa v EU, kvůli řecké dluhové krizi se ale silně vymezuje proti euru.
- Žije v registrovaném partnerství, s přítelkyní, švýcarskou manažerkou filmové a televizní produkce původem ze Srí Lanky, adoptovaly dvě děti. "Nechci, aby se k mým dětem přiblížil někdo s jejich genderovou idiocií," řekla například v roce 2016. Trvá však na tom, že nemá problém s tím, aby se děti ve školách učily o homosexualitě, ale až po dosažení puberty. Německému tisku také před lety řekla, že na rodinnou politiku má liberálnější názor než její strana. "Rodina je tam, kde jsou děti," řekla.
- Strana AfD vznikla v roce 2013, jejím základním programem byla kritika eurozóny a stále užší integrace Evropské unie. Již o dva roky později se ale začala profilovat jako protiimigrační. V tomto směru jí výrazně pomohla migrační krize z roku 2015, kdy AfD těžiště svého zájmu posunula od kritiky eura a jeho fungování po hospodářské krizi k přistěhovalectví a kritice uprchlické politiky tehdejší kancléřky Merkelové (CDU). Alternativa pro Německo je silná hlavně na území bývalé Německé demokratické republiky.
- Strana je také někdy podezírána z napojení na Rusko. Před letošními volbami do Evropského parlamentu dohnaly volebního lídra strany Maximiliana Kraha skandály týkající se podezření z přijímání úplatků za ruskou propagandu a také případ jeho asistenta, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu. Kauza s údajnými úplatky dolehla i na dvojku eurokandidátky AfD Petra Bystroně, který je českého původu. Do EP byl sice Krah zvolen, na rozdíl od ostatních europoslanců AfD včetně Bystroně ale zůstává mimo její frakci (Evropa suverénních národů).
- Strana chce podle chystaného programu, aby Německo vystoupilo z EU, a požaduje návrat německé marky. V programu strany, který chce schválit na lednovém sjezdu, se objevuje Rusko jako dodavatel levného plynu, se kterým je třeba opět začít obchodovat. Ukrajina by se měla podle strany stát neutrálním státem "mimo EU a NATO". O agresi Vladimira Putina vůči Ukrajině se podle německého tisku program nezmiňuje. Strana například také žádá, aby umělé přerušení těhotenství "bylo absolutní výjimkou" a aby bylo možné jen na základě "kriminologických a medicínských doporučení".
- Na první křesla v zemských parlamentech (saském, durynském a také braniborském) dosáhla AfD v roce 2014. Úspěšná byla v nedávných zemských volbách. V Durynsku zvítězila, v Sasku skončila těsně druhá. Právě v Durynsku vedla AfD do voleb jedna z nejkontroverznějších tváří celé strany, Björn Höcke. Vystudovaného učitele dějepisu soudy opakovaně potrestaly pokutou za použití nacistického hesla Vše pro Německo. Höcke také v minulosti označil památník holokaustu v centru Berlína za "památník hanby" a hovořil o "hloupé politice překonávání (minulosti)".
- Už od roku 2014 je AfD zastoupena v Evropském parlamentu (EP). Letos dosáhla zisku 15,9 procenta (hlasovalo pro ni 6,3 milionu Němců, skoro o polovinu víc než v roce 2019) a skončila druhá za CDU/CSU, v EP nyní zasedá 15 poslanců AfD.
- Ve volbách do Spolkového sněmu AfD poprvé kandidovala už v září 2013, tedy krátce po svém vzniku, kdy ještě jako strana vystupující spíše proti eurozóně získala 4,7 procenta hlasů (zhruba stejně jako tradiční FDP) a do parlamentu se nedostala. V Německu také v poslední době sílí debaty o možném zákazu Alternativy pro Německo, kterou několik zemských kontrarozvědek vede jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, tajné služby v Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku stranu považují za prokazatelně krajně pravicovou.
- Německé ministerstvo vnitra i někteří další politici viní AfD z podílu na vzestupu antisemitismu v zemi. Weidelová uvedla, že lidé, kteří odporný zločin zneužívají k hanobení politické konkurence, rozdělují společnost a oslabují její demokratický základ. Letos na ni deník Welt am Sontag "vytáhl", že v německých a polských archivech se nacházelo zjištění, o kterém podle svých slov nevěděla ani samotná Weidelová. Její dědeček Hans Weidel byl prominentním nacistickým soudcem. Weidelová uvedla, že dědečka neznala a že zemřel, když jí bylo pět let.
