Armáda Spojených států amerických (United States Army; US Army) je jednou ze šesti ozbrojených složek světové velmoci. Jejích zhruba 450.000 vojáků v aktivní službě (a přes 750.000 vojáků v záloze, v Národní gardě a civilních zaměstnanců) z ní dělá jednu z nejmocnějších armád světa. Její historie začíná 14. června 1775, kdy byla, ještě před vznikem Spojených států, zřízena jako Kontinentální armáda pro boj ve válce za nezávislost (1775 až 1783). Kongres schválil vytvoření United States Army 3. června 1784 po ukončení války za nezávislost, aby nahradila rozpuštěnou Kontinentální armádu.
Armádu zřídil Druhý kontinentální kongres, jež se skládal ze zástupců 13 britských kolonií v severní Americe, které v dubnu 1775 zahájily válku za nezávislost. Kontinentální kongres fungoval de facto jako prozatímní federální vláda. Základem armády se staly jednotky domobrany z okolí Bostonu a New Yorku, doplněna byla místními milicemi a dobrovolnickými jednotkami. Do čela armády byl zvolen pozdější první americký prezident generál George Washington.
Během války za nezávislost se Kontinentální armáda zvětšovala, pravidelně reorganizovala své jednotky a získala podporu od Francie. Musela čelit nejen britským jednotkám, ale i klesající podpoře americké veřejnosti a kongresu, který měl vážné problémy s jejím financováním. Po uzavření mírové smlouvy v září 1783 v Paříži byla většina pluků rozpuštěna.
Vzhledem k častým konfliktům s domorodými Američany vznikla brzy opět nutnost mít vycvičenou stálou armádu. Konfederační kongres proto již v červnu 1784 vytvořil Armádu Spojených států, která je považována za přímého nástupce Kontinentální armády. Armáda se poté uplatnila nejen v boji s Indiány, ale například i v druhé americko-britské válce, která vypukla v roce 1812. Výrazně se zapojila také do válek se Seminoly na Floridě (1816-58). V letech 1846 až 1848 armáda bojovala a vyhrála mexicko-americkou válku, která byla určující pro další vývoj obou zemí. Spojené státy se po válce rozrostly například o Kalifornii, Texas, Nové Mexiko, Utah, Nevadu a Arizonu.
Zásadní pro další vývoj americké armády byla občanská válka z let 1861 až 1865. Ve válce Severu proti Jihu se i armáda rozdělila a vznikly konfederační (také jižanská) armáda jižních států a armáda Unie, tedy států Severu (také federální nebo severní armáda). Obě strany urychleně budovaly velké dobrovolnické armády s cílem nastolit nezávislost Jihu na straně jedné a zachovat jednotu Unie na straně Severu. Občanská válka nakonec byla nejkrvavějším konfliktem v historii USA, vyžádala si přes 620.000 mrtvých.
Po občanské válce, která skončila kapitulaci Jižanů u Appomattoxu 9. dubna 1865, se armáda zapojila hlavně do bojů s Indiány a upevňování moci a podpory osidlování západu Spojených států. Koncem 19. století bojovala například i na Kubě či ve filipínsko-americké válce, která vypukla krátce po skončení španělsko-americké války, kterou však svedlo převážně námořnictvo. Válka se Španěly měla za cíl vytlačit chřadnoucí evropskou mocnost z oblasti a posílit americký vliv mj. i podporou nezávislosti Kuby a Filipín, válka s Filipínami vyústila v americkou okupaci země.
Dvacáté století bylo pro americkou armádu především ve znamení dvou světových válek. V té první se do bojů zapojila v roce 1917 na evropské západní frontě a pomohla spojencům válku vítězně ukončit. V té druhé pak vojáci americké armády bojovali od prosince 1941 až do vítězného konce v srpnu 1945. Armáda Spojených států bojovala v Tichomoří po boku námořní pěchoty, vylodila se v severní Africe, kde pomohla porazit německé a italské jednotky, aby následně začala od Sicílie a jižní Itálie osvobozovat Evropu. Po vylodění spojenců ve Francii v červnu 1944 měla výrazný podíl na konečné porážce nacistického Německa, mimo jiné osvobodila od okupantů jihozápadní Čechy. Do války se zapojily miliony amerických vojáků, US Army měla ke konci války přes osm milionů vojáků. Po válce se vojáci americké armády mj. podíleli na okupaci poražených Německa a Japonska.
V době studené války americká armáda v očekávání možného střetu se Sovětským svazem rozmístila statisíce vojáků v západní Evropě i jinde po světě. Nejvýraznější bylo zapojení americké armády do korejské války (1950 až 1953) a pak do války ve Vietnamu (1964 až 1973). I po skončení studené války se americká armáda výrazně zapojila do válek ve světě. K nejvýznamnějším patří války v Zálivu (1990 až 1991), v Iráku (2003 až 2011) a v Afghánistánu (2001 až 2021), a další boje, z nichž řada spadá do válek s terorismem.
Americká armáda je jednou ze šesti ozbrojených složek USA. Další jsou námořnictvo, námořní pěchota, letectvo, vesmírné síly a pobřežní stráž, všechny dohromady mají téměř 1,5 milionů aktivních vojáků a přes 800.000 rezervistů a členů národních gard. US Army má kromě základen ve Spojených státech významné základny v Německu, Itálii a Korejské republice. Celkem má v zahraničí rozmístěno 109.000 vojáků ve více než 140 zemích. Rozpočet armády je v posledních letech kolem 185 miliard dolarů (zhruba 4,05 bilionu korun), celkové americké výdaje na obranu na rok 2025 činí přibližně 850 miliard dolarů (asi 18,6 bilionu korun).
