Americká vláda čelí kvůli zrušeným clům stovkám žalob, které požadují vrácení těchto poplatků. Rozsudek nejvyššího soudu, který cla zrušil, se vůbec nezabýval otázkou, zda a jak budou peníze vráceny.
Část demokratů v Senátu chce práva dotčených firem zajistit návrhem zákona, který má vládě nařídit, aby podnikům zrušená cla vrátila. Podle řady expertů proto může nastat chaos mimo jiné i proto, že vyplacení přibližně 175 miliard dolarů (3,6 bilionu korun) by byla pro federální vládu bezprecedentní operace.
Na možný chaos při vracení cel upozornil ve svém disentním stanovisku soudce nejvyššího soudu Brett Kavanaugh. "Soud se dnes nevyjádřil k tomu, zda a jak by měla vláda postupovat při vracení miliard dolarů, které vybrala od dovozců," napsal.
Americký přepravce zásilek FedEx už v pondělí podal žalobu na Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) a požaduje kompenzace za cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která zrušil nejvyšší soud USA. Žaloba požaduje "plnou refundaci" zrušených cel, neuvádí ale konkrétní částku.
Vládu žalují stovky firem
Podle analýzy agentury Bloomberg vládu žalovalo více než 1500 firem, z toho většina ještě před rozsudkem. Předpokládá se, že bude následovat vlna dalších žalob. Firmu FedEx ve sporu zastupuje washingtonská advokátní kancelář Crowell & Moring, jež v dalších sporech o kompenzace za nelegálně vybraná cla zastupuje řetězec Costco, kosmetickou firmu Revlon, prodejce brýlí EssilorLuxottica, ale i další společnosti.
Wayne Winegarden z think-tanku Pacific Research Institute stanici CBS News řekl, že vyplacení miliard dolarů ve formě vrácení cel by pro federální vládu bylo bezprecedentním krokem. "Vláda samozřejmě nebude vracet cla z vlastní iniciativy, společnosti o to budou muset požádat. Podstatné je, že vláda neměla pravomoc uvalit daň, takže (dotčené firmy) mají nárok na vrácení cla," uvedl.
Šance na vrácení peněz jsou
Dovozci, distributoři a dodavatelé budou mají ideální argumenty pro získání refundace, protože jejich dokumentace bude pravděpodobně obsahovat celní doklady nebo faktury s rozpisem celních nákladů vázaných na konkrétní zboží, sdělil Bloombergu Ron Ciotti, partner v bostonské advokátní kanceláři Hinckley Allen, která zastupuje stavební dodavatele a developery po celých Spojených státech.
"Pokud ve vaší smlouvě byla klauzule o zvyšování cel nebo o úpravě cen na základě cel, a proto cena vzrostla, a pokud jste měli smlouvu, která to uváděla, pak byste mohli získat vrácení peněz,“ uvedl Ciotti.
Hlavní ekonomka amerického think-tanku Conference Board Erin McLaughlinová listu The Guardian řekla, že studie ukazují, že americké firmy zaplatily 90 procent částky vybrané na clech, přičemž velká část z ní byla přenesena na spotřebitele prostřednictvím zvýšení cen v obchodech. I kdyby byla americká vláda nucena tuto částku vrátit, "nebylo by to v dohledné době," dodala.
Plošná cla byla nezákonná
Nejvyšší soud minulý týden v pátek označil za nezákonná plošná cla, která prezident Trump uvalil na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Nezávislá výzkumná iniciativa Penn-Wharton Budget Model podle agentury Reuters odhaduje, že americké ministerstvo financí na clech zavedených podle IEEPA vybralo více než 175 miliard dolarů.
Trump po vynesení rozsudku ohlásil zavedení nového cla na základě jiného zákona. Nové clo je desetiprocentní a platit začalo 24. února. Trump avizoval, že sazbu zvýší na 15 procent, příslušný dekret ale ještě nepodepsal.
