Nejzávažnější bezpečnostní incident v dějinách Slovenska představuje podle slovenského tisku atentát na tamního premiéra Roberta Fica (60), který se odehrál loni v polovině května. Dlouholetý slovenský premiér, jenž se po pauze vrátil na politické výsluní předloni v říjnu, byl postřelen ve městě Handlová před budovou, kde zasedala vláda. Fica zasáhlo několik projektilů, poté absolvoval operaci. Ze zranění se nakonec zotavil po několika týdnech. Zadržený střelec, kterým je důchodce, spisovatel a aktivista Juraj Cintula, se nyní nachází ve vazbě a soudní proces s ním začíná v úterý 8. července.
Po zasedání vlády v Handlové loni 15. května Fico vyšel z budovy ke shromážděnému davu, aby se pozdravil s lidmi. Útočník z davu na něj z bezprostřední blízkosti vypálil celkem pět ran. Premiéra převezli do nemocnice v Banské Bystrici, kde absolvoval pětihodinovou operaci, při níž byl jeho stav označován za kritický. Podle slovenského tisku Fica zasáhly čtyři střely, které mu způsobily rozsáhlá zranění v oblasti břicha a na ruce.
Premiér se ale zotavoval dobře a poprvé veřejně promluvil už po třech týdnech, na začátku června. Projevu využil k útokům na opozici, jejíž kritice věnoval jeho značnou část. A při další návštěvě Handlové loni v září Fico mimo jiné opět prohlásil, že slovenská opozice a média vytvářejí atmosféru, která může vyústit v opětovný atentát.
Atentátníka Juraje Cintulu Fico opakovaně označil za aktivistu slovenské opozice. Uvedl rovněž, že nemá důvod věřit, že šlo o útok "osamělého pomatence". Také někteří další slovenští politici včetně ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka tvrdili, že útočník nemusel jednat sám. Tuto verzi však úřady nepotvrdily.
Policisté Cintulu bezprostředně po střelbě zadrželi a soud jej pak poslal do vazby. Prokurátorka na něj letos v březnu podala obžalobu. Vyhověla návrhu policie, aby byl střelec obžalován z trestného činu teroristického útoku, za který mu hrozí až doživotí. Slovenský nejvyšší soud ale už loni při jiném rozhodování ohledně vazebního stíhání obviněného zpochybnil, že by atentát na Fica byl teroristickým činem. Původně střelec čelil obvinění z pokusu o úkladnou vraždu.
Obviněný Cintula tvrdil, že Fica zabít nechtěl. Slovenský nejvyšší soud jej letos počátkem dubna ponechal ve vazbě, ale už jen z obavy, že by na svobodě mohl pokračovat v trestné činnosti. Podle příslušného soudního senátu pominuly důvody k tomu, aby byl útočník vazebně stíhán kvůli možnému útěku. Fico a někteří další vládní politici v minulosti zpochybňovali, že střelec jednal sám. Úřady ale při vyšetřování nepotvrdily, že by měl komplice.
Policejní inspekce na Slovensku také letos koncem dubna zastavila trestní stíhání ohledně možného pochybení členů Ficovy ochranky. Rozhodnutí inspekce potvrdila prokuratura. Podle portálu Aktuality.sk přitom ještě loni komise ochranné služby politiků a dalších osob konstatovala, že činnost Ficova osobního bodyguarda těsně před a po útoku atentátníka nebyla dostatečná.
Slovenská opozice zase kritizovala, že inspekce nevyšetřila okolnosti úniku krátké nahrávky, na které zadržený střelec hovořil o tom, že nesouhlasí s politikou vlády, konkrétně se snahou provést změny ve veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanici RTVS. Policejní inspekce tento krok zdůvodnila tím, že viníka úniku nahrávky nezjistila.
Fico stanul v čele vlády znovu v říjnu 2023, když jeho strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) popáté vyhrála parlamentní volby. Předtím vedl Fico vládu deset let mezi roky 2006 až 2018, s dvouletou přestávkou (2010 až 2012). Propad preferencí jeho strany po roce 2018 způsobilo politické "zemětřesení," které nastalo na Slovensku po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky v únoru 2018.
Po opětovném nástupu k moci v roce 2023 začala nová Ficova vláda podnikat kroky, které vyvolávají znepokojení a kritiku ze strany Evropské unie a protesty na Slovensku. Změny v trestním právu, nový zákon o veřejnoprávní televizi a rozhlasu či odvolání ředitelů kulturních institucí vedly k velkým protivládním demonstracím v zemi. Vláda také změnila dosavadní postoj Slovenska vůči Ukrajině, kritizuje protiruské sankce a vojenskou podporu Ukrajiny. Fico letos v lednu uvedl, že Ukrajina není suverénním státem a ve videu zveřejněném na sociálních sítích řekl, že je ruský prezident Vladimir Putin "falešně démonizován." Loni v prosinci se s Putinem sešel v Moskvě, a letos v květnu se účastnil přehlídky, kterou pořádal tamní režim k 80. výročí konce druhé světové války. Za to byl na Západě kritizován.
Premiéra Fica označují jeho odpůrci za populistu a demagoga. V roce 2022 byl obviněn z několika trestných činů včetně podpory zločinecké skupiny, jeho stíhání však bylo nakonec zastaveno. Původním povoláním právník, zahájil politickou kariéru v komunistické straně v roce 1987. V prosinci 1999 odešel z postkomunistické Strany demokratické levice (SDL), za kterou zasedal od roku 1992 v parlamentu, a založil Směr. Ten postupně ovládl levicový prostor a od roku 2005 nese dnešní název Směr-sociální demokracie.
V únoru 2019 se Fico pokoušel stát předsedou ústavního soudu; policie se poté zabývala jeho údajným vydíráním bývalého prezidenta Kisky, podle kterého mu Fico vyhrožoval, když Kiska z pozice hlavy státu nesouhlasil s jeho jmenováním. Policie stíhání v polovině září 2019 zastavila. Trnem v oku byla Ficovi i bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, kterou označoval za agentku USA a propojoval ji s aktivitami amerického finančníka a mecenáše maďarského původu George Sorose.
Fico vystudoval právo na univerzitě v Bratislavě a od roku 1986 do poloviny 90. let působil v Právnickém ústavu ministerstva spravedlnosti. Mluví plynně anglicky, má rád rychlá auta, fotbal a rád chodí do posilovny. S manželkou Svetlanou, která je také právnička, mají syna Michala. Podle slovenských médií žijí odděleně.
