Pomoc Ukrajině musí být podle Andreje Babiše doprovázena jasným plánem, jak bude konečně mír a příměří. Designovaný český premiér to ve čtvrtek uvedl po jednáních v Bruselu. O možnostech financování Ukrajiny nemá podle svých slov detailní informace.
Belgický premiér Bart De Wever Babiše nicméně informoval o belgické pozici. Tématem se prý nová česká vláda bude zabývat v úterý. Evropská komise navrhuje zemím evropského bloku před prosincovým summitem EU dvě varianty finanční podpory Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jednou je půjčka od Evropské unie, financovaná z unijního rozpočtu, což by vyžadovalo jednomyslný souhlas všech členských států.
Druhou možností je takzvaná reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU, tedy zejména v Belgii, ale také v Lucembursku. Reparační půjčku by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska.
Zmrazené ruské peníze rozmrazit?
Druhou variantu prosazuje například německý kancléř Friedrich Merz, důrazně proti se ovšem staví belgický premiér, jehož vláda má obavy z možných důsledků takového postupu. Moskva návrh označuje za zabavení či rovnou krádež ruského majetku.
De Wever mimo jiné žádá po ostatních zemí EU záruky, že "pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát". Velikost podílu by se přitom rozpočetla podle hrubého národního důchodu (GNI) jednotlivých zemí. V případě celkové částky 210 miliard eur by to pro Česko znamenalo přibližně 3,7 miliardy eur (89,6 miliardy korun).
"Tak to si úplně neumím představit," odpověděl Babiš na dotaz, zda si dokáže představit, že by podobné záruky příští týden na summitu EU za Česko poskytl. Dodal ale, že nezná detaily.
