Bez tchajwanských čipů se v Česku nevyrobí jediné auto, upozorňuje automobilový expert EY Petr Knap. Data agentury CzechInvest ukazují, že Tchaj-wan v ČR obchoduje déle a intenzivněji než Čína a jeho investice vytvořily zhruba čtyřikrát více pracovních míst. Přesto zůstává vztah s ostrovem politicky citlivý – vláda odmítla poskytnout letoun pro senátní cestu na Tchaj-wan.
Tchaj-wan dodává čipy, bez kterých se žádné auto nevyrobí
Tchaj-wan dodává České republice čipy, bez kterých se žádné auto nevyrobí, řekl automobilový expert EY Petr Knap. Ostrovní stát, který Čína považuje za svou vzbouřenou provincii, v ČR také déle a více než Čína obchoduje, vyplývá z dat státní agentury CzechInvest. Tchajwanské investice v ČR vytvořily o zhruba čtyřikrát více pracovních míst než čínské. Čína má v Česku o osm investorů více, ale v počtu investičních projektů vede Tchaj-wan.
"Tchaj-wan představuje asi jedno procento českého exportu, ale dodává primárně klíčové technologické prvky v různých komponentách," uvedl Knap. ČR se pak podle něj může těšit z pozice tchajwanského největšího obchodního partnera ve východní Evropě.
Nejvýznamnější položkou zahraničního obchodu mezi Tchaj-wanem a ČR tvořily stroje a dopravní prostředky, obchodní výměna těchto komodit dosáhla od začátku loňského roku do letošního ledna 36,3 miliardy korun, uvedl Český statistický úřad.
"Škoda Auto vyváží na Tchaj-wan méně než procento své produkce a je zdaleka největším exportérem na ostrov z Česka. Zatím jde tedy o menšího a málo diverzifikovaného obchodního partnera s potenciálem, ale i řadou geopolitických rizik," uvedl dále Knap.
Tchaj-wan investuje v Česku od roku 1995 a vytvořil téměř 25 tisíc pracovních míst
Tchaj-wan začal s prvními investicemi podle dat agentury CzechInvest v roce 1995. Od té doby až do loňského roku v ČR působilo 20 investorů, kteří oznámili 40 investičních projektů v hodnotě 21,6 miliardy Kč. Projekty počítaly s vytvořením 24.701 pracovních míst. Nejvíce investic, šest, bylo oznámeno v roce 2005. Uvedená data se ale mohou během realizace investic měnit, upozornila agentura, která zaznamenává pouze objem oznámených investic, nikoliv realizovaných.
Čína podle CzechInvestu investuje v ČR od roku 2005 a za tu dobu až do loňského roku v ČR působilo 28 investorů a vzniklo 35 investičních projektů, u kterých se plánovalo, že povedou k vytvoření 5694 pracovních míst. Hodnota všech čínských investic pak dosahovala do minulého roku 18,36 miliardy Kč. Nejvíce investičních projektů, pět, bylo oznámeno v roce 2016, kdy v čele ČR byl prezident Miloš Zeman, který Čínu několikrát navštívil.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar sdělil, že tchajwanský i čínský trh je pro ČR důležitý. "O oba trhy je mezi českými firmami velký zájem a máme i společnosti, které vyvážejí na oba trhy současně," uvedl. Česko by proto podle něj mělo vůči Číně a Tchaj-wanu uplatňovat koordinovaný přístup, který podpoří rozvoj potenciálu v obou teritoriích. Jako příklad zmínil Německo.
Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) odmítla poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) letoun pro cestu s podnikateli na Tchaj-wan. Babiš k tomu v neděli na síti X uvedl, že vláda bude dělat pragmatickou zahraniční politiku, ne hodnotovou, která víceméně nic nepřinesla. Peking senátní aktivity ve prospěch Tchaj-wanu v minulosti opakovaně kritizoval.










