K úbytku strávníků, nárůstu plýtvání potravinami a ohrožení dostupnosti školních obědů, zejména v menších obcích, může podle odborníků vést návrh novely vyhlášky o školním stravování. Píšou to v otevřeném dopise ministerstvu školství.
V dopise jsou podepsaní experti z řad výživových poradců, kuchařů, lékařů a vědců. Žádají pozastavení legislativního procesu. Novela vyhlášky má vstoupit v platnost od 1. září 2026.
"Se znepokojením ale sledujeme přípravu a podobu navrhované novely vyhlášky o školním stravování. Připravovaný návrh přináší zásadní systémové změny, avšak bez potřebné transparentnosti a odborného konsenzu," uvádí signatáři v dopise.
Dodali, že přes veškeré dobré úmysly tak novela v této podobě ohrožuje dostupnost stravy pro desetitisíce dětí, zejména ve znevýhodněných regionech a menších obcích, kde provoz jídelen stojí na hraně udržitelnosti.
Návrh, jak mají děti jíst, prý připravili tři lidé
Za jeden z hlavních problémů označují odborníci způsob přípravy návrhu. Uvádějí, že podle dostupných informací jej připravovali pouze tři pracovníci Státního zdravotního ústavu, a to bez širší participace odborné veřejnosti, profesních organizací nebo obcí, které jsou zřizovateli školních jídelen. Chybělo jim také pilotní ověření návrhu ve větším měřítku.
"Nepovažuji za vhodné, aby školní stravování směřovalo k výraznému navýšení podílu rostlinné stravy. Luštěniny nejsou plnohodnotným zdrojem bílkovin a často způsobují nadýmání, což může být u dětských strávníků problematické. Navíc vysoký obsah vlákniny ve stravě není pro děti vždy vhodný," uvedla vědkyně zabývající se chemií, analýzou potravin a výživy na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze Jana Dostálová.
Odborníci chtějí širší diskusi. I s rodiči
Signatáři otevřeného dopisu vyzývají ministerstvo školství k pozastavení legislativního procesu a otevření odborné diskuse se zástupci praxe, lékařů, metodiků školního stravování, rodičů i zřizovatelů. Požadují rovněž zveřejnění autorství návrhu a seznamu subjektů, které se na jeho přípravě podílely.
"Pokud budou nové požadavky formulovány bez ohledu na proveditelnost, zůstanou pouze na papíře – bez jakéhokoli dopadu. Skutečný posun může nastat jen tehdy, pokud změny budou reagovat na systémové problémy s ohledem na ty, kteří je budou každý den naplňovat," uvádí signatáři v dopise.
Potravinářská komora: Zavedení novely do praxe bude problém
Potravinářská komora v minulosti také uvedla, že zavedení novely vyhlášky o školním stravování do praxe bude v současné podobě velmi problematické. Kvůli množství připomínek a jejich přesunům při vypořádání se podle ní stal materiál nepřehledným.
Školní jídelny by podle návrhu na jeho první změnu po 30 letech měly servírovat například méně brambor, omezit by se měly sladké nápoje nebo sůl v pokrmech. Snížit by se měly i průměrné porce masa, naopak mírně přibýt by mělo ryb či luštěnin. Návrh má také přinést žákům možnost sníst si v jídelně vlastní donesené jídlo. Od září by měla nová pravidla nabíhat, kontrolovat je hygienici budou od školního roku 2026/2027.
