Češi třídí papír i plasty ochotně a rádi, ale v případě hliníkových plechovek nemají o třídění skoro žádný zájem – z více než miliardy plechovek uvedených na trh se recykluje jen třetina. Situaci by podle odborníků mohlo výrazně zlepšit zálohování.
V Česku jsou zatím zálohované, tedy vratné obaly pouze skleněné lahve. Češi jsou přitom v recyklaci nadprůměrně aktivní – barevné popelnice jsou běžné a většina lidí třídí hlavně papír a plasty, i když je zákon k tomu nepřinucuje. Novinkou je i „multikomoditní“ sběr, kdy do žlutých popelnic na plast házíme také nápojové kartony (tetrapaky).
Horší je situace u relativně nových šedých popelnic na kov. I když jich přibývá, lidé je často ignorují a nápojové plechovky končí ve směsném odpadu. V Evropě jsou v recyklaci plechovek horší už jen na Kypru. Hliník tak z recyklačního řetězce uniká, přitom jde o velmi cenný materiál. Podle organizací Metal Packaging Europe (MPE) a European Aluminium (EA) bylo v roce 2023 v Česku recyklováno pouze 30 procent hliníkových nápojových plechovek z více než jedné miliardy uvedených na trh.
V některých evropských státech se v posledních letech zavedly zálohy také na plastové PET lahve a plechovky. „Celková míra recyklace hliníkových plechovek v Evropě dosáhla rekordních 76,3 procenta. Hliník je ideální pro recyklaci – jde opakovaně zpracovávat bez ztráty kvality, takže z jedné použité plechovky lze vyrobit další,“ řekla TÝDNU Tereza Gyurjánová, koordinátorka iniciativy Každá plechovka se počítá.
Výzkum MPE a EA ukazuje, že zatímco přidání nových kontejnerů na kov by motivovalo jen 37 procent respondentů, 57 procent by plechovky prostřednictvím zálohového systému určitě vracelo. Účinnost záloh ukazuje příklad ze zahraničí: Lotyšsko a Slovensko po zavedení zálohového systému v roce 2022 zaznamenaly v roce 2023 dvouciferný meziroční nárůst míry recyklace: Lotyšsko z 60 procent na 74 procent, Slovensko dokonce z 58 na 91 procent.
